1. Začátky jsou upa nejvíc těžké

Před pár lety jsem od mamky dostala knížku s názvem Samorostka a to se slovy: Ta knížka je celá o tobě, jen jsem viděla ten název, tak jsem věděla, že ti ji musím koupit. Ten dívčí román stále mám, byť jsem zatím nedostala chuť si ho přečíst. Tak to u mě prostě chodí. Na každou knížku, co mám v poličce přijde řada, ale až na ni dostanu čtenářskou chuť. 😋 Název jsem ale z hlavy nevymazala a vždycky si na něj vzpomenu, když přemýšlím o svém životě… Jo, já jsem fakt samorostka.

Samorostka je taková zvláštní květina. Roste si, jak chce. Kvete si, kdy chce. Upadá do zimního spánku, když to na ni přijde. Ožívá, když zatouží být oživnutá… Většinu svého dosavadního života a spánkového stavu má ale radost a dobrou náladu. Prostě ji baví být na planetě. Na rozdíl od běžných pampelišek, kopřiv, jetele, jabloní a dalších rostlin, ale není zakořeněná na jednom místě a chvíli roste tady a pak zas tam. To je její velká výhoda. Když potřebuje, vezme nohy na ramena… vlastně kořeny na stonek a frrrr pryč. Miluje dobrodružství, často podniká túry, užívá si přírodu jako tichý pozorovatel, baví ji historie a potrpí si na zdravý životní styl. Číz z Meku je pro ni ee. V tomhle fast stravovacím zařízená ji ostatně ani nikdy nepotkáte. Ale kdybyste ji chtěli na něco nalákat, tak nahoďte na udičku meloun – na tomhle šťavnatým frajerovi totiž ulítává.

Je to sympatizantka s dalšími květinami, a tak není těžké vidět její zadek vyčuhovat z mateřídouškové meze, jak v plném zamyšlení škube kvítka na zimní čajíky. Taky dost často sklízí dary matičky přírody a ze svých bicykloprojížděk vozí batoh plný jablíček, hrušek a dalšího ovoce, co sezona zrovna nabízí a co by jinak bez povšimnutí shnilo. Že umí vařit, to by o sobě nikdy neřekla. Ale ráda experimentuje a jako správný zástupce znamení beran si vše dělá po svém. A tak není nic zvláštního na tom, že v její spíži najdete čirok, špaldu, ječmen, pohanku, fazole všeho druhu a další prapodivné potraviny, které byly dříve výsadou chudé prostiny a nyní se objevují na talířích experimentátorské mladiny. Samorostka ale odhalila, že jen díky nim se cítí na světě skvěle a… zbržďuje to vrásky. (To psali na internetu, fakt! Pohanka je rozený napínač pleti! 😂)

Občas si hraje i s kartami. Černého Petra? Toho nééé, hraje si raději s otázkou osudu a budoucnosti. Jsou to karty čarovné vykládací a možná vám o nich jednou něco poví. Samorostka ráda odhaluje to, co ji čeká, ale nikdy toho nezneužívá. Čeho je moc, toho je příliš – však to určitě znáte. Potkat ji můžete na ezoterických festivalech, výstavách léčivých kamenů, ale i mezi online posluchači ezo internetových podcastů a televize. Kromě kouzel ji zasáhla i tematika osobního rozvoje. A tak když na tomto blogu objevíte nějakou životní moudrost, pak to bude výplod z největších hlubin její duše. 

Samorostka má spoustu dalších zájmů. Od knížek přes tvoření po psaní, ale to vám stejně brzo odhalí anebo už vám je to na základě tohohle textu jasné… Hlavně ji ale nikdy netrhejte. Právě tady se hodí použít WARNING se 3 vykřičníky křičícími do dálky!!! Nejhezčí jsou její šarlatové květy plápolající ve vánku svobody a života, nikoliv vadnoucí ve váze. 

A teď zpět do reality 😄 Zdraví vás Míša nebo taky Mišelína, co se konečně dokopala založit si tenhle blog a začít psát. Budu ráda, když mou psací pouť budete sledovat a občas mi třeba zanecháte i komentář, abych věděla, že tu nemám jen duchy, ale i živé bytosti, se kterými se dá i osobně setkat. Dobrých přátel není nikdy dost a já věřím, že tenhle blog bude malým pomocníčkem v tom, poznat fajn pozemšťany nebo dokonce snad kolegy ze stejné čeledi samorostkové – samorosťáky obecné, letní, jantarové, polní… samorostky nachové, perleťové, velkokvěté, drobnokvěté… 😊 Anebo aspoň někoho potěším psaným slovem na duši – však i to může být hezkým cílem tohoto blogu.

P.S.: Na grafiku jsem tatar tatarovitý, lenoch lenochovitý a kýčař kýčovitý. Je to dostatečná omluva pro to, jak blog vypadá? 😁