Seděla jsem u notebooku… běžný pracovní den v mém homeofficovém kutlochu… najednou mě něco šimralo na noze, pak na ruce, pak na zádech, pak ve vlasech… a když to lechtání pokračovalo až do podprsenky, vyskočila jsem zděšeně od počítače a poskakovala chvíli na pravé, chvíli na levé haksničce, nadzvedala tričkošaty a šíleně je natřásala. Je to jasné – do kopru, NĚCO PO MNĚ LEZE! A co by to v dubnu a v interiéru mohlo být? Můj mozek myslel jedním směrem a před očima jsem měla neustále velkého černého pavouka. A pak… pak ze mě najednou na podlahu vypadl Ferda mravenec a oba dva jsme na sebe tváří v tvář s děsem v očích hleděli. Já s otevřenou pusou, on s roztaženými kusadly.
Co tu dělááááš Ferdo? Popadla jsem list papíru a snažila se ho šetrně nabrat a přenést k balkonovým dveřím, abych ho vysadila do venkovního truhlíku s květinami. Když se mi to povedlo zajásala jsem, mravenečka poslala ven, oddychla si, posadila se zpět na své provizorní pracovní místo a… a najednou čučím – Ferdové jsou všude! Ferdové lezou po skříni, Ferdové lezou po podlaze, Ferdové lezou po stole, Ferdové lezou po lampičce, Ferdové lezou po kytkách, Ferdové lezou dokonce i po mém morčeti Brusince v kleci! 😂
Tak já se celý leden zbavuju potemníků, následně bojuju se sviluškami a v dubnu začnu spolubydlet s mravenci? Hergot, jsem to ale smolař! 😂 Na rozdíl od potemníků a svilušek si ale v případě mravenců hrát na deratizátorku nehodlám. Mravenci mi nevadí a jsem na ně zvyklá už od dětství. Patří totiž mezi takový symbol jara – jak začnou teploty stoupat nahoru, mravenci se probudí ze zimního nicnedělání a začnou vehementně shánět něco k snědku a k pití.
U rodičů bývali mravenci velký problém. Jako dítě jsem dostávala spoustu sladkostí a… a ty, co jsem nestihla sníst dojeli každé jaro právě mravenci. Dodnes si vzpomínám na to, jak jsem si rozdělala lízátko, dala si ho do pusy, cucala cucala a… a najednou jsem měla v puse nějak podezřele kyselo. Hmmm, co to je? Pomyslela jsem si, lízátko z pusy vytáhla a… a pak už jen vřeštěla. Ani při Vřískotu se nevřeští víc, než když zjistíte, že máte plnou hubu mravenců. Ti koumáci nalezli do lízátka dutou bílou tyčkou, za které se lízátko drží a vyžírali ho zprostředka… Já lízo rozbalila, po rozbalení na něm nebylo nic podezřelého, tak jsem ho strčila do pusy a jakmile se slízala horní vrstva, mravenci skončili na mém jazyku. Jo, jsou fakt kyselí, to vám mohu potvrdit. 😂 Asi to bude tou pověstnou kyselinou mravenčí…
Mravenci nám takhle doma sežrali spoustu jídla. Vlezli do láhve se šťávou, zamořili cukr, pokusili se odnosit ze sklenice med, napapkali se dosyta nejrůznějších bonbonů a pozor – nepohrdli ani masem. Mravenci zkrátka nejsou vybíravci a berou všechno, co se jen trochu dá jíst. Není to ovšem jen problém rodičovské a mé domácnosti, jednou jsem totiž ve vietnamském obchodě koupila šťávu a… a po rozdělání hned po přinesení šťávy domů měla pod víčkem kupu mravenčích mrtvol. 😂 Jooo, ani zboží v obchodech není mravencům svaté… bez zaplacení, načerno, potají – nic jim v papkání nezabrání.
Z mravenčích eskapád se mi vybavuje i stórka s obřím černým lízátkem, které jsem bratrovi přivezla s velkou slávou jako dáreček z Londýna z domu hrůzy London Of Dungeon. On si ho šetřil až… až ho jednou vytáhl a zjistil, že mu na velké špejli zůstaly z tak 12cm lízátka asi 2 cm a zbytek obalu tvořili mravenci, kteří se snažili odnést i ten poslední zbyteček. A tak si brácha obří černé londýnské lízátko nestačil ani olíznout, zato čeští mravenci ho měli plnou spíž někde hluboko pod zemí ve svém království. 😁
Preparáty na hubení mravenců rozhodně nepodporuju. Sice není příjemné, když vás po těle furt něco lechtá, ale zas zabíjet kvůli tomu tak užitečný hmyz? To ani náhodou. Teď už navíc sladké nejím, takže doma nemohou nic objevit a nic odnosit. Leda by si ze zoufalství načali jablíčko, ale to pochybuju. Oni jsou mravenci trochu jako lidi. Bonbony to jooo, ale ovoce? Tsss, leda když už by šlo opravdu do tuhého a nebylo co jíst. 😂
Taky jsem si nemohla nevšimnout toho, že se do lidských domovů stahují vždy jen černí mravenci. Nebo mě někdo vyvedete z omylu? Rezáče jsem doma niiiikdy neviděla. A rovnou i přiznávám, že jsem ráda. V dětství, když jsme si omylem s kámoši sedli do mraveniště, tak jsme černé mravence vyhodnocovali jako „v pohodě“, ale jak z kupky začali vybíhat rezáči, řvali jsme jako šílení. Rezáči měli mezi námi pověst velkých drsňáků, platí to ještě dnes? U mě rozhodně, když na zahrádce píchnu do mraveniště rezáčů, beru nohy na ramena a řvu podobně jako v dětství. 😂
Víte, co je vážně zajímavé? Že mě tihle mravenci doma nikdy nepokousali. Vysvětluji si to tak, že respektují, že přišli na návštěvu a jsou v cizím teritoriu, takže nemají právo mi dát kousanec. 😁
I přes to, že mě doma mravenci nekoušou, tak musím říct, že je z těla hned sundávám. Je to takový přirozený respekt k Ferdům. Však už mě pokousali tolikrát venku a někdy to umí pořádně zabolet. Povím vám, nikdy ze sebe člověk neshazuje oblečení ochotněji, jako když cítí, že mu pod ním něco leze. Vem čert mravence, ale jednou mi při procházce vletěla do nohavice kalhot včela a to bych vám přála vidět to vystoupení, co jsem na louce asi 5 m vedle celkem frekventované turistické trasy předvedla. Nohavice mi začala hrozitánsky bzučet a viděla jsem, jak v ní včela boxuje do stran ve snaze se zachránit. Samozřejmě, že borka neletěla směrem dolů, ale směrem nahoru. Můj mozek to zhodnotil tak, že pokud se rychle nevysvleču, tak dostanu žihadlo přímo do zadnice nebo nedejbože úplně jinam do neméně citlivých míst. 😂 Během sekundy letěly kalhoty vzduchem a já jsem si s velkým oddychnutím otírala čelo od potu hrůzy. Až po dobré minutě jsem si uvědomila, že tam vlastně stojím jen v kalhotkách… a že se ke mně blíží turisté se zkoumavými pohledy. V mžiku jsem našla kalhoty, začala je vyklepávat a oblékat. No turisté nic neřekli, ale bylo by jistě zajímavé slyšet jejich myšlenky, protože polonahá holka na louce u turistický cesty… no, fantazie jim musela pracovat na plné obrátky ha ha. 😄😄😄
K mravenčímu tématu mě napadá ještě jedna otázka a sice: Ty vole, co dělají ve 4. patře v bytovce v Praze?! 😂😂😂 Že vlezou do baráku na vesnici, to pochopím, ale jak se dostanou do 4. patra baráku v Praze… to je mi záhadou. I když, možná mě berou jako svou královnu! Tak to se potom jejich návštěvou cítím poctěna. Mišelína jako královna všech mravenců! Nádherná představa! Jen doufám, že mě přes noc neodnesou někam do své mravenčí kupičky, nebo že se nerozhodnou to u mě rozjet ve velkém. To by mě totiž potom spasil snad jen princ mravenečník. 😂
