Dnes jsou k obědu vdolkyyyy a bílýýý kafeee, pane bože jooo!!! A hrachová polívka, proboha néééé!
Pamatujete? To bylo radosti, když se na jídelním lístku ve školní jídelně objevilo zrovna tohle jídlo – zpravidla v pátek. Vdolky sypané mákem dávali jen 4, ale když jste si dodali odvahu a šli pak k okýnku škemrat o přídavek, často kuchařky a kuchaři nějaký navíc přihodili. Zatímco hrachovku nikdo moc nechtěl a většina z nás harantů nevážících si jídla jsme ji vracela nedojedenou, vdolek nevrátil nikdy nikdo a u nápojového automatu jsme sváděli krutý boj na život a na smrt o bílé kafe. Jooo, bíle kafíčko, to bylo nebe v hubě! Mléko s Meltou nebo jinou čekankovou náhražkou kávy a se spoustou cukru, to byla legenda, o kterou se nikdo nikdy nechtěl ochudit a i kdyby mu bylo ráno skutečně blbě, tak ten den by do školy rozhodně šel už jen kvůli tomu obědu. 😂
Na bílé kávě jsem neměla ráda ani tak tu chuť jako tu božskou vůni, kterou jí Melta dávala. To se prostě nedá popsat… voní to báječně a voní mi to báječně i o 22 let později, co mě dělí ode dne nástupu do první třídy a prvních školních obědů. Ze školky si na bílou kávu nepamatuju, ale dost možná nám ji dělávali také. Doma nám bílou kávu rodiče ani prarodiče nikdy nedělali, proto je pro mě tento nápoj spojený právě s vdolkovým nášupem v jídelně. Doma se holt vždycky dělalo Granko s mlíčkem, což je pro mě také milá vzpomínka na dětství. 😊
Na bílé kafe jsem po odchodu ze ZŠ zapomněla a už bych si na něj možná nevzpomněla, kdybych na Meltu náhodou nenarazila v Albertu. Přitáhla mě svým parádním modrým obalem, který z regálu kávovin doslova září – však není snad kávy nebo náhražky kávy, která by měla tak ostře modrou barvu. Když se rozhlédnete, je většina oděna do červených a zlatých etiket. Ona ta Melta asi nemá modrou jen tak pro nic za nic – však se tahle kávovina vyrábí z kořene čekanky a čekanka samotná má překrásnou modrou barvu květů. Modrých kvítků v přírodě moc není – kromě hortenzií, zvonků, brutnáků, svazenky, rozrazilu, modřence a chrpy mě ani jiná tak výrazně modrá květinka nenapadá. To bílých a žlutých kvítků najdeme v přírodě i na zahrádkách rozhodně mnohem víc.
Jelikož jsem zvědavá, pídila jsem se po tom, zda je u nás čekanka pěstována. V přírodě není těžké na tuhle modře kvetoucí něžnou krásku narazit, často lemuje polní cesty a bohužel se občas objeví i na rumištích, kam se však tahle krasavice vůbec nehodí. Dočetla jsem se, že je pěstována hodně v oblasti Královehradecka. Dokonce jsem i na FB před časem napsala přímo na stránkách Melty dotaz, zda je čekanka v Meltě opravdu česká a kdepak se u nás pěstuje – odepsali mi, že ano a Královehradecko mi potvrdili. To mě mile potěšilo! Snad i zbývající použité ingredience ve složení jsou původu českého. Je fajn, když se podpoří české zemědělství a netahají se plodiny přes půl světa. Navíc mi udělalo radost i to, že je čekanka údajně tak odolná, že ji nenapadají ani žádní škůdci a choroby. Z toho jsem si vyvodila, že ji tedy nemusí zemědělci ani ničím stříkat a doufám, že tomu tak je i ve skutečnosti. Přece jen, kdo z nás by do sebe chtěl lít koktejl chemie? Čekanka kvete od července až do října, takže si ji můžete natrhat i nyní v září.
Foceno v září a ano,
takhle krásně modře na louce stále čekanka září. 💙
Kořen čekanky si samozřejmě můžete nasušit a opražit sami, dělá se tak podobně jako s kořenem pampelišky, ale je to docela piplačka. Takový kořen se musí vydolovat ze země, ořezat, omýt, usušit a pak až opražit, takže je za tím kupa práce a strach z toho, aby to nechytlo plíseň a vynaložené úsilí nepřišlo nazmar. Mnohem snadnější je natrhat si modrá kvítka a přidat si je do čajové směsi nebo si s nimi ozdobit salát. Čekanka je celá jedlá a nemá vedlejší účinky (jen v případě alergie na čekanku a také teda může urychlit nástup menstruace), ale je hořká, proto to s ní moc nepřehánějte – stačí ji do jídla přidat jen decentně. Ostatně, zkuste si po trhání čekankových květů třeba olíznout prsty, budou náramně hořké. Pokud si budete chtít kvítka čekanky nasušit pro pozdější zdobení pokrmů nebo pro dělání čajíku, pak ji vyrazte trhat až odpoledne při velmi slunném dni, až bude plně rozvinutá. Květy sušte zásadně na tmavém místě, jinak přijdou o krásnou modrou barvu. Také uchování květů musí být v tmavé sklenici/pytlíku, protože světlo by způsobilo vyblednutí.
A kde se Melta vyrábí? V mém milovaném městě – v Pardubicích. Když se řeknou Pardubice, vybaví se mi hned pivovar Pernštejn, zdobené medové perníčky, Krychlič (bohužel nedávno zemřel 😥), loď Arnošt na Labi, obchody s lacinou veteší Rodinka a Kávoviny. Právě firma s názvem Kávoviny je maminkou Melty a dalších náhrad kávy a samozřejmě i vynikajícího holandského kakaa v tý tmavomodročervený krabičce s tou roztomilou Holanďankou s čepečkem (ta Holanďanka bejvala hezčí a víc retro a přirozená a připomínala mi ženský z obrazů Jan van Eycka, teď dostala nějaký modernější „jakoby prohnaná filtrem na Instáči“ design a už to není úplně ono, škoda). Kolem Kávovin jsem se dost nachodila a také najezdila autobusem, ta budova se mi naprosto vybavuje před očima – v Pardubicích jsem 5 let díky studiu na tamější skvělé univerzitě bydlela a také jsme do PCE často jezdili s rodiči na takové ty velké nákupy o víkendu jednou za měsíc. Občas, když se do PCE přijelo, tak to tam fest smrdí jakoby vařenými brambory – půlka lidí mi na dotaz „Co to smrdí?“ vždy říkala, že vařej v pivovaru, tak proto a druhá půlka to sváděla na výrobu v Kávovinách. No po čuchu se jít nedalo, protože „vařené brambory“ smrděly Pardubicemi skrz na skrz. Ach, to je vlna nostalgie, co mě teď zaplavila při těch vzpomínkách! Pardubice jsou nádherné město! Ale zpět k těm Kávovinám – líbí se mi, že je to česká firma a nikde jsem se nedočetla, že by spadala pod Nestlé a tyhle podobné giganty. Palec hore za to a doufám, že to tak zůstane.😊 Protože jak to někdo takový koupí, tak je mi jasné, že výroba se časem přesune, že kvalita půjde dolů a ceny půjdou nahoru. 😂 Mezi námi, 500g pytlík Melty stojí v Albertu 32 Kč a krabička porcované Melty 25 Kč… mně ty ceny přijdou až neuvěřitelně lidový! Stačí se kouknout vedle a 200g Caro od Nestlé už stojí o poznání víc, přitom složením je to velmi podobné. Samozřejmě jsem Caro taky zkusila, ale není tak hezky voňavé, jako Melta – zkrátka mi v něm chybí „to něco navíc“, co na Meltě zbožňuju. Moje mamka zas roky pila kávovinu Inka, ale… jakoby se po ní slehla zem! Dříve se běžně prodávala například v Kauflandu a nyní jsem ji tam vůbec nenašla. Pátrala jsem, kdo vlastně Inku vyrábí a je to polská firma Grana a Inku už dokonce dělají i s karamelovou příchutí. Nooo, zajímalo by mě, proč ji české hyper-super markety stáhly z prodeje…
Možná vás napadlo, proč vlastně pít náhražku kávy a ne kávu samotnou? Ona káva zvedá tlak a někomu zkrátka dráždí žaludek a způsobuje nespavost, zatímco náhražka toto neudělá. U náhražky ovšem díky absenci kofeinu nemůžete očekávat to kýžené „nakopnutí“ po vypití šálku kávy. Já kafař nejsem, káva mi prostě nechutná, ale na náhražkách teda dost ujíždím. 😂 Náhražky se dělají z různých surovin, které se i kombinují, aby se dosáhlo co nejpříjemnější chuti, takže v nich nenajdete jen čekanku, ale také žito, ječmen, ječný slad, pampeliškový kořen, pšenici, dokonce i cizrnu a další. Kdyby vás napadlo spojení „cikorková káva“ a co to vlastně je, tak věřte, že slovo cikorka je název již opraženého kořene čekanky – nic víc za ním nehledejte. Jo a mimochodem, pampelišková káva dostala v roce 2018 ocenění Regionální potravina a Dětská chuťovka a vyrábí ji taktéž v Pardubickém kraji – tamní oblast je zkrátka kávovinám evidentně zaslíbená. 😁
Tak a teď zase skokem zpátky k začátku článku. Jelikož jsem před 10 lety přestala konzumovat vše sladké vyjma ovoce, tak mi z jídelníčku vypadla pochopitelně i bílá káva. Mě vůbec nenapadlo, že si ji vlastně nemusím osladit! Myslela jsem, že se to neoslazené nebude dát pít. No chyba lávky, první pytlíkovou Meltu jsem si koupila víceméně na zkoušku s tím, že ji zaleju prostě jen vodou jako čaj. Hodila jsem pytlík do svého litráku, zalila horkou vodou a… ty vado! Je skvělá i bez mléka i bez cukru. A od té doby na ní ujíždím a občas si udělám i Karo i Caro a do budoucna chci zkusit i tu slavnou pampeliškovou kávu, o které se v kruzích vyznavačů zdravé stravy nyní často a dost pozitivně hovoří. Dalo by se říct, že mám Meltu a spol. v podstatě místo čaje a dokonce i zastínila můj oblíbený ajurvédský čaj s kakaovými slupkami.
Nyní k samotnému receptu. Při popíjení své ranní Melty se mi v hlavě zrodila myšlenka ji lupnout i do chleba! A jelikož ráda experimentuju, pustila jsem se do toho. Tentokrát jsem koupila ječnou mouku, protože se mi líbilo ji k Meltě, která je z části z praženého ječmene, nakombinovat. Aby těsto lépe kynulo, přidala jsem špaldovou mouku, byť celozrnnou. Jak se použije pšenice (špalda), tak vždy hned těsto lépe naběhne, samotná ječná mouka je taková na kynutí „líná“ – proto se z ní většinou dělávají hlavně lívance a placky. Na louku jsem zaběhla také pro pár modrých čekankových květů. Trochu jsem se bála, zda ještě budou, ale i v září se dají najít a povedlo se, byť většina květů na rostlinách už byla odkvetlá. Kvásek je klasicky z mouky žitné. No a k tomu ještě vodu a sůl a ingredience potřebné pro výrobu tohohle speciálního chlebu, který rozhodně v žádném pekařství nekoupíte, byly připraveny. Povedl se chléb? No však mrkněte na samotný recept. 😇
Úplná čekanková víla! 😂😂😂
(půlku čekankových kulis stihla požrat dřív, než jsem ji vyfotila 😂)
Ňamky, co tam nutně musí být:
- 50 g žitný kvásek
- 150 g chlebové žitné mouky + 150 ml vody na rozkvas
- 300 g ječné mouky
- 300 g špaldové celozrnné mouky
- 300 ml vlažné vody
- cca 30 květů čekanky
- 3 vrchovaté lžíce Melty
- sůl (cca 2 lžičky)
- škrob/mouku na vysypání ošatky
- voda na potření chleba a voda do plechu
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- mísa
- střední mísa
- 2 plechy a pečpapír
- kuchyňská váha
- ošatka na kynutí o průměru cca 20 cm
- utěrka na přikrytí
- mašlovačka
- sklenka na vodu
