144. Jaký byl můj rok 2025: Stěhování, vyhazov z práce, pohovory

Leden 2026 je tu. Konečně! K tomuto roku se fakt upínám a doufám, že bude daleko klidnější než turbulentní dvacetpětka. 😅 Loňský rok byl opravdu rokem plným zkoušek, učení, strastí, pastí. Ale víte jak to je – co nás nezabije, to nás posílí. A tak se teď cítím být ještě vědomějším člověkem a vlastně jsem za pětadvacítkovou turbulenci vděčná. Jen bych si teď přála následujících 365 dnů trošku větší pohůdku. 😂

Co říkají na můj rok 2026 karty?

(EZO část, prosím přeskočte, pokud byste za věštění upalovali na hranici 😅)

Ti co mě znají, tak vědí, že si ráda vyložím karty. Nedělám to často, ale nový rok… no nový rok je nový rok prostě a musím nahlédnout pod roušku budoucnosti. 😅 Nejprve jsem si vytáhla kartu, která mi měla dát odpověď na to, co mě obecně v roce 2026 čeká a to mi vypadla karta Podnikání. Vau! Tak to se hvězdy zrovna trefily do tématu, které neustále uvnitř sebe řeším. (Náhoda? Nebo mě chtějí konečně už popohnat? 😂 ) Podle všeho mám skvěle našlápnuto k tomu rozjet vlastní podnikání a hned nezkrachovat ha ha. 😂 Super! Jen mám více nápadů a furt nevím, jestli do toho teda s riskem naplno jít anebo si vybrat lehčí cestičku a být takový podnikatel v uvozovkách. No uvidíme! 

Karta na vztah (žádala jsem o věštbu na 2026 zaměřenou hlavně na vztah partnerský) vypadla Srdeční čakra. ❤️ To je nádherná karta, co se vztahů týče. Jde o to, že lásce musíme být opravdu otevřeni, neuzavírat se jí, protože opravdu milovat jde jen s otevřeným srdcem. Srdeční čakra je mostem mezi fyzickým a duchovním světem. V roce 2026 se mohou obrousit staré hrany a do vztahu se vrátí laskavost. Je to výzva k odpuštění sobě i partnerovi. Je to cesta od praktického života k opravdovému souznění a citovému propojení. Hmmm, tak snad za rok bude karta Svatba. 😂 😂 😂 Ta je v balíčku mimochodem taky, ale nikdy v životě mi nevypadla a to mám karty tak 7 let. Je to obecně pro mě, jakožto dost racionálně založeného člověka, velká zajímavost – na mé otázky vždy padají karty, které se k otázce opravdu hodí a odpovídají na ni. Jinak balíček obsahuje velké množství karet, které by byly úplně mimo. 

Pak jsem se optala na práci a kariéru. Právě toto téma mě v roce 2025 hodně potrápilo (o tom více níže). Z balíčku vyskočila karta Správný čas. Další vau! Údajně je nyní ten správný čas jít za svými sny. V roce 2026 do sebe věci v pracovní oblasti začnou zapadat s lehkostí. Možná potkám správné lidi nebo se objeví nabídka, která přesně odpovídá mým schopnostem. No a mým úkolem je nezmeškat příležitost kvůli strachu. 🫣 Jo jo, dobře mě karty znají za ty roky. Já ten strach v kariérních věcech mám fakt velký a proto se také tak pomalu posouvám. Ale nutno dodat, že rok 2025 mi fakt nakopal zadnici a i já jsem se probudila a začala být v mnoha věcech odvážnější. 😅

Nu milí moji, toto je konec ezo části o budoucnosti a jdeme na real část minulosti.

Můj rok 2025 v několika odstavcích

Leden 2025

Po vydařeném pražském Silvestru s bráchou a jeho přítelkyni jsme s mým přítelem odjeli do městečka, kde jsme na podzim koupili byt v domě, který se stále stavěl. Zašli jsme do místního kina na pohádku o tlustých dětech (faktiš a odcházela jsem z toho poněkud s depkou, páč to otevřelo mé rány z dětství ha ha, už vám teď asi docvaklo, proč se tolik let věnuju zdravému lajfstajlu 😅) a přítel si pak rozbil kokos na tamním kluzišti, které bylo ten den zdarma. Hned první leden tedy začal karambolem a depresí ha ha. 🙈😂 No paráda! Jako by to fakt předpovědělo rok 2025.

Celý měsíc jsem nejen chodila do práce, ale taky dokončovala kurz marketingu. Ten probíhal 3 měsíce v soboty a taky dvakrát během všedních dnů. Zakončit jsem ho měla prezentací před vyučujícími i spolustudujícími. Pracovala jsem ve skupince 4 dalších holek, takže jsem se seznámila i s novými lidmi a součástí kurzu byla i offline setkání. Jedno z nich zahrnovalo workshop natáčení videí a teda dodnes na to vzpomínám jako na nejlepší část marketingového kurzu. 😍 Vyzkoušela jsem si natáčení v profi studiu a… bylo to prostě úžasný. Při závěrečné obhajobě jsem se teda klepala jak ratlík, ale kurz jsem úspěšně dokončila a dostala certifikát. Důvod, proč jsem si kurz dělala, byl nejen to, že se chci v marketingu zlepšit, ale i předtucha, že možná dostanu padáka v zaměstnání. 🫢

Nový byt nám prodali bez kuchyně, takže jsme vymýšleli její podobu. V lednu padl konečný verdikt. Bude matná bílá a bude mít úžasné lamelové skříně. Truhláře jsme vyzvali, ať se dá do díla a ten nám slíbil, že na konci února už kuchyň bude připravená. Řeknu vám, vybrat kuchyň není nic lehkého, ale o tom mám v plánu sepsat samostatný článek – tak se máte na co těšit! 😁

Únor 2025

Tohle byl mega moc stresový měsíc. Ještě, že má únor tak málo dní ha ha. 😂 Dokončoval se dům s bytem, kam jsme se měli stěhovat a proto bylo zapotřebí najít náhradu do nájemního bytu. Napsala jsem inzeráty a… zpět se ozvalo snad 45 lidí se zájmem o nájemní byt v Praze. Byla jsem v šokáči, poptávka po bytech v Praze je opravdu enormní. Naštěstí jsem našla nájemnici hned na první dobrou. Bylo zapotřebí s ní uzavřít smlouvu o odkupu vybavení bytu a zároveň se domluvit s bytným. No moje nervy, ještě, že existuje AI a vypracovala mi solidní kupní smlouvu ha ha! 😂

No a do toho všechno balení věcí v bytě a vyřizování hypotéky. Málem jsme z toho s přítelem zešedivěli. Teda on vlastně loni docela zešedivěl, tak možná z toho ha ha. 😂 Samozřejmě jsme kupu věcí pochopili blbě a tak nás naháněla znovu banka i znovu zástupce developera. Hrozily nám pokuty a podobné věci, ale… nakonec se to přeci jen vše podařilo a v katastru nemovitostí se objevila naše jména. Řeknu vám, tohle už nikdy nechci zažít. Operujete s obrovskými částkami a bojíte se, aby vás někdo o peníze nestáhl. Ono totiž když nemáte právní vzdělání, tak se při čtení 15stránkové kupní a 30stránkové hypoteční smlouvy lehce ztratíte a nakonec vlastně nevíte, co podepisujete. Pohlídat si termíny převodů peněz a splátek byla taky kovbojka. Každý, kdo si kdy bral hypotéku, to jistě potvrdí. 😅

Přítel trval na kontrole bytu odborníkem. Abychom prý nepřebrali od developera něco, co není v dobrém stavu… Doporučoval nám to i sám stavbyvedoucí, což mi přišlo vtipné. Takže zase tak moc stavbě nevěřil? Expert nám tedy za deset táců byt omrkl a jen zkonstatoval: Lépe postavený byt jsem už dlouho neviděl. Pěkná práce. (díky bohu za náš výběr bytu, páč sousedům se o půl roku později prolomila podlaha 😅)

Aspoň toho Valentýna jsme si užili a na 2 hodiny se naložili do luxusní vířivky a popíjeli prosíčko. Jooo vypnout se musí.

A abych nezapomněla… zajeli jsme i na městský ples v městečku, kam jsme se měli stěhovat. Byl to nádherný večer a… vyhráli jsme v tombole! Bohužel výhra byla několik flašek vína, což jsme jakožto skoro abstinenti moc neocenili. Sakraaa, já si přála elektrickou kolobrndu! 😁 Ale tak lepší vyhrát něco než bobeček. 💩

Březen 2025

Můžete se stěhovat! Přišel pokyn od developera, což odstartovalo další sérii vyřizování náležitostí kolem hypošky. Taky jsme se narychlo stěhovali, páč už jsme chtěli být honem honem v novém. Pronajali jsme si dodávku, což teda mega moc doporučuju. Pokud umíte řídit a nebojíte se větších aut. Bylo to auto jak krááávička a otočili jsme se jím do Prahy jen dvakrát. Za stěhováky bychom dali strašnej randál, dodávka vyšla na dva tisíce, možná i na míň. Zrovna nám přálo i počasí a bylo fakt ideální na stěhování, ze kterého jsem měla hrůzu. Přiznám se vám, nesnáším stěhování. V životě jsem si ho zažila už hodněkrát a doufám, že teď to bylo naposledy. Už se nikdy nechci stěhovat! 😅

Vůbec nejhorší bylo dostat z bytu skříň a dostat do bytu gauč. Gauč jsem nesla sama s přítelem a myslela jsem, že mi fakt vypadnou ruce v ramenních kloubech. Na skříň a manželskou postel přijel brácha a jsem teda mega ráda. Stěhovací den jsme završili vietnamskou žranicí v Milovicích, kde se o nás dobře postarali. Jej, to byla dobrota. 😋

První dny v novém bytě jsme spali ve spacákách a na karimatce. Takže jsme si ho zažili opravdu od podlahy. 😅 Neměli jsme kuchyň a jídlo jsme si chladili za oknem na parapetu. Byli jsme jak dva nuzáci s kočkou v luxusním nezařízeným bytě s brutální ozvěnou. Přišlo mi to hrozně komické. 😅

To, že tohle období bylo i zatěžkávací zkouškou pro vztah, snad ani nemusím dodávat. 🙈😂

Jednu velkou radost jsem si ale v březnu udělala. Absolvovala jsem kurz výroby stříbrného prstene a… bylo to naprosto boží. Jen mi potom po pochlubení se mým výrobkem na sockách chodily gratulace k zasnoubení… ouč… sakra… 🙈😂😂

Duben 2025

Přijel nám pán na kuchyňskou stěrku a dal vznikající kuchyni první podobu. 😍 Dva dny na to u nás byl pan truhlář se svojí partou. Pustili se do díla a už za pár hodin jsem mohla poprvé uzřít naši nádhernou novou kuchyň. Něco, co jsem dosud viděla jen na papíře, přede mnou nyní stálo v celé své nádheře. Jelikož moc ráda vařím, byl to pro mě prostě úžasný okamžik. Konečně normální moderní kuchyň… krásná nová trouba na pečení, obrovská lednice, potravinová skříň, neskutečný úložný prostor, dokonale osvícená pracovní plocha… no prostě splněný sen. Ještě k nám musel zaskočit místní elektrikář a zapojil nám varnou desku. Hmmm, to se mi to od té doby vaří! 

Vyrazila jsem taky na super jarní pochod s kámoškama a… oslavila 33. narozeniny. Kristova léta. To už není prdel – proběhlo mi tehdy hlavou. No jo, jenže teď mi táhne na 34, to taky není prdel!!! 😂

V kuchyni nám přibyl jídelní stůl a super boho proutěné židle. Vezli jsme to chudákem Fábií z Prahy a doteď nechápu, jak jsme to tam dokázali naskládat. Jo moje skills z devadesátkového hraní Tetris se občas hodí! 😅

Květen 2025

Krásný květnový počasí si žádalo… pochody a túúúúryyyy!!! Hned prvního května jsme vyrazili s přítelem a s ještě jedním super párem na Kokořínsko. Kempovali jsme, výletovali jsme… byla sranda. Taky jsme jeli fotit a natáčet svatbu. S přítelem jsem jich loni odjezdila několik a dosud na všechny vzpomínám. Ach, jak já ty svatby miluju!!! To je vždy tolik romantiky a pozitivna. Ale vlastní je v nedohlednu no, tak snad se někdy dočkám. Víte co, že budu mít novou kuchyň by mě ještě rok zpátky nenapadlo… tak i ta svatba může jednou být ha ha ha. 😂

Focení a natáčení svateb je sice krásné, ale taky dost náročné. V květnu bývá ještě zima, takže jsem dvě svatby solidně klepala kosu a pak i onemocněla. Naštěstí jsem se stihla vyléčit a mohla jsem se tak zúčastnit pochodu Praha Prčice. Šla jsem ho s kámoškou a s párem, který s námi byl na Kokořínsku. Přítel musel jet fotit svatbu, ze které jsem se vyvlíkla, páč pochod… pochod ten má vždycky přednost. A loňský ročník byl naprosto super, páč nám vyšlo dokonalý počasí a to dělá hodně. (už teď se jak dítě těším na letošní pochod, to víte, že půjdu!!!)

Červen 2025

Ozvala se mi kámoška, že vyhrála lístky na obří marketingovou konferenci, tak jestli s ní půjdu. Jasně, že jsem šla!!! Vzala jsem si v práci volno a celou středu strávila na úžasné akci od Holky z marketingu. Já tyhle vzdělávací a networking akce fakt miluju. Neskutečně jsem si to užila a přijela domů nabitá pozitivní energií. 😍 Ach můj bože, já bych se tak chtěla vrátit zpět k marketingu!!! Už dva roky jsem se ve svém zaměstnání neskutečně trápila a poslední rok pociťovala totální vyhoření a skepsi. Nenáviděla jsem tu hloupou práci a přesto jsem se bála udělat razantní řez a zaměstnání ukončit. Bála jsem se, že už nikdy nebudu mít tak skvělý tým, který pro mě byl jako parta blízkých kamarádek, nikoliv jen spolupracovnic. Bála jsem se, že když jsem se uvázala k hypotéce, tak nemůžu riskovat a dávat výpovědi a měla bych se držet něčeho jistého… ach ty strachy no.

Účast na mkt konferenci mě hrozně moc nakopla. Od kamarádky jsem zjistila, že se rozmáhá UGC tvorba videí a tvorba contentu na sociální sítě. Začala jsem se tedy tomu věnovat ještě intenzivněji. Víte… já vlastně nesnila o novém zaměstnání… já furt sním o tom svém vlastním podnikání. A tvorba videí je jednou z cest. Navíc mě to hrozně baví. No a tak jsem se v tom snažila dál zlepšovat.

Poslední červnový víkend jsme natáčeli a fotili jednu z vůbec nejkrásnějších svateb loňského roku. Braly se dvě slečny a… bylo to prostě nádherný. Na svatbě byla i tatérka, která tetovala svatebčany a já poprvé v životě zatoužila po tetování. Ale nevyšla na mě řada. Tak jsem zas bez kérky. 😂

Červenec 2025

Druhý letní měsíc začal ústní zkouškou a písemným testem z AJ. Absolvovala jsem totiž 10měsíční kurz angličtiny. Chtěla jsem se posunout dál a získat sebevědomí v mluvení. Zkoušky jsem díkybohu složila, byť jsem se u některých úkolů ústní zkoušky dcl zapotila. Jsem na sebe ale pyšná ještě nyní, prolomit strach z mluvení v AJ pro mě bylo dcl náročné. A díky kurzu jsem při konverzování v AJ víc v pohodě.

V červenci jsem se díky Facebooku seznámila s mou novou kamarádkou Jančou a domluvily jsme se, že vyrazíme na výlet. Šly jsme túrku na Říp, kterou chodím každoročně a pak se koupaly v roudnické pískovně. Byl to nádherný den a na to, že jsme se viděly poprvé, jsme si úžasně rozuměly… jako bychom se znaly dlouhé roky. 😊 O dva týdny později jsme spolu vyrazily na túrku na vrchol Bábovka a bylo to také skvělé. Naše cesty se potom na čas rozdělily, protože si kamarádka prošla náročným rozchodem, změnou práce a stěhováním do vzdálené části republiky. Ale jsme domluvené, že letos zase něco podnikneme! 😍

Přišla nám všem zaměstnancům zvláštní pozvánka na meeting. Už když meeting začal, bylo nám jasné, že meeting byla jen zástěrka a ve skutečnosti se bude jednat o vyhazovy z firmy. 🙈 Způsob provedení byl hrozný. Seděli jsme všichni ve velké zasedací místnosti a hlavní šéf oznámil, že komu nyní přijde e-mail, ten končí. V tu chvíli tam některým lidem začaly cinkat e-maily. Ti, kterým e-mail nepřišel, se radovali, ti, kterým přišel bědovali.

Mně e-mail přišel. Po 7 letech jsem ve firmě skončila. Vyhozena z důvodu restrukturalizace firmy. Skončilo nás ke třiceti. Cítila jsem úlevu a zároveň lítost. Říká se tomu smíšené pocity, ne? Na jednu stranu mě pustili z okovů, konečně svoboda, konečně pryč z toho, co jsem nenáviděla. Na druhou stranu strach a smutek. Co bude? Na rovinu, jsem cíťa, takže jsem to obrečela. Ale rychle jsem se sebrala. Musíš jednat Míšalo, rozumíš? Odpojila jsem mozek od toho, co bylo… a začala se strašně moc těšit na to, co bude. Na vysněné podnikání jsem ale zase nesebrala potřebnou odvahu. 

Srpen 2025

Zřejmě z toho šoku z vyhazovu, jsem onemocněla. Dva týdny mě trápily strašné bolesti ucpaných dutin. Křeče mi projížděly celou hlavou, do toho jely migrény, bolest v krku, strašná rýma… No hrůza děs. Práci jsem nebyla schopná hledat. Ale ofiko vyhozená jsem byla až od září, v srpnu jsem jela na vlně dobírání dovolené. 

Dala jsem dohromady životopis a poslala ho na první 2 místa, která se mi líbila. Zněla přesně tak, jako by mi byla ušitá na míru! Nikdo se zpět neozval a my odjeli na dovolenou. Řekla jsem si, že na dovče pořádně vypnu, že si dám voraz a práci budu hledat až během září.

A tak se taky stalo. Napakovali jsme naši historickou Fabii a jeli z ČR do Chorvatska. My dva a… naše kočka Vanilka. Bláznovství? Bála jsem se toho, ale nakonec to bylo docela dobrodrůžo, byť jsem si zažila i horké a stresové chvilky ha ha. 😅 O tom ale více až v samostatném článku, páč tuhle dovču musím ještě sepsat a vydat. O to vás nemůžu ochudit.

Druhá část dovolené byla v rakouských Alpách a z plážových povalečů se stali vysokohorští turisti. S kočkou. Ano, kočka chodila na túry s námi. Respektive se nosila v batohu a já to celé oddřela. 😅 Ale za ty její rozzářené modré oči na vrcholu hor to stálo!! Já se vždy směju, že ji fakt máme jak dítě. Už když mi přítel říkal, že ji přece nenecháme doma, že musí taky něco vidět a zažít, jsem bouchla fakt smíchy. 😂 Jsme prostě pošuci. A naše kočka má život, o kterém by mohla vydat knihu.

Září 2025

Můj první pohovor po 7 letech. Už jsem úplně zapomněla, jak se to dělá… jak se správně pohovůruje. 😅 Šla jsem na něj do známé české marketingové agentury, kam mě pozvali po 2hodinovém vyplňování psychologického testu. Páč si prý do týmu jen tak někoho nepustí. Pohovor trval 2,5 hodiny. Byl to hardcorek. Teklo ze mě, no co vám mám povídat!

Nejlepší otázka? Kdy jste naposled něco ukradla… no fakt se mě na to zeptali. 😂 Schválně, co byste odpověděli? Já dosud nevím, co byla správná odpověď. Rychlé já nekradu nebo origoš stórka o tom, jak jsem sousedům kradla jablka? Nevím, ale stejně to bylo jedno. Páč po 2,5 hodinách přišla otázka na požadovanou mzdu a pak přemlouvání, zda bych nemohla jít radši na IČO? Ne nemohla. Páč když na IČO, tak jedině vlastní podnikání. Žádný švarcsystém nehodlám podporovat. No… a tak mi za pár dní přišel e-mail s tím, že mě nechcou. A mně to bylo hrozně líto. 🙃

Snad sis nemyslela, že ti vyjde hned první pohovor?! No, nemyslela, ale i tak mi to bylo líto. Hezká firma, krásné projekty, skvělé benefity a… holt jiná představa o platu, byť na rovinu říkám, že jsem nechtěla mnoho. Chtěla jsem se jen přiblížit českému průměru a evidentně v mkt na to nejsou prachy. A taky do toho dost hází vidle umělá inteligence.

Září bylo strašně náročné, čekala mě další a další zklamání. Další a další pohovory. Byť na rovinu… byla jsem ráda, když mě na pohovor aspoň pozvali. Způsobila přetlak na mkt pozicích AI, která redukuje nabídku pracovních míst? Nebo jsem ženská a ještě k tomu v debilním věku 30 plus a hrozí u mě, že uteču na mateřskou? Ze všech stran mi chodily odmítavé odpovědi: Dali jsme přednost zkušenějšímu. Dali jsme přednost vhodnějšímu. Dali jsme přednost… no prostě obecné kecy a když jsem poprosila o zpětnou vazbu, nepřišlo ani písmenko.

Ke konci měsíce za mnou přijela moje nej nej nej kamarádka. Byly to úžasné dny. Zašly jsme na muzikál Ples upírů, na výstavu o operní pěvkyni Soně Červené, na thajskou olejovou masáž teplými měšci… Jsem vděčná za to, že mám tak skvělou kamarádku. Kéž by takových víkendů bylo víc! V tom září mi to strašně moc pomohlo na psychiku. 🙏

Také v září jsme fotili a natáčeli svatby. Já si poprvé vyzkoušela roli Wedding Content Creatorky, která natáčí svatbu na mobilní telefon. Celý článek o tvorbě svatebního obsahu si můžete přečíst tady: Den na svatbě s Wedding Content Creatorkou

Říjen 2025

Cože, ony ty životopisy nečtou živí lidé? No je to tak. Zjistila jsem, že personalisté využívají AI a že životopisy ve většině případů nečte živý člověk, ale AI program, který se řídí klíčovými slovy. Nemáš je v životopisu? Tak máš smůlu, pošleme ti rovnou zamítavý e-mail. No tak jsem se naštvala. Dosud jsem psala každý motivák a svůj životopis ručně, vlastními slovy, od srdce, věcně, dle rad odborníků… ale nedodržovala jsem žádná klíčová slova. Prohnala jsem CV a motiváky přes AI a vyhlásila válku robotům robotem. 😅 AI mi vyšperkovala životopis i motivační dopisy, já je vždy jen trochu doupravila a ejhle… fakt začaly chodit odpovědi! No to mě poseeer… takže na AI se musí jedině AI. Jelikož jsem člověk, který miluje psaní, bylo mi z toho blivno. 🤢 Zároveň jsem ale byla ráda, že jsem vrátila úder a „chytla se“. No a tak mi odstartoval říjen plný pohovorů, vypracovávání úkolů, obhajob atd. 

Každý pohovor byl takový malý výslech. Proč vy? Co nám přinesete? V čem jste nejlepší? A hlavně věta: Žádné home officy od nás nečekejte. No, ještě na začátku září mi to vadilo, ale v říjnu jsem z HO slevila úplně. Hlavně, ať najdu hezkou práci. Tak holt budu dojíždět no. Celé dny jsem psala scénáře k pohádkám, textace k postům, textace k rádiovým spotům, textace k billboardům, připravovala jsem mkt strategie k různým projektům… vše s tím, aby mi někde dali propána už zelenou. Byla jsem doma teprve druhý měsíc, ale začínala jsem to nenávidět. 

Poslední týden v říjnu mě vzali. Jooo vzali mě do mkt agentury! Huráááá! 🤩 Líbil se jim můj zkušební úkol a tak jsme si plácli. Takže od 3. listopadu, jo? Joooo! A přines s sebou něco upečenýho, je to zvyk. Okáčko!!!

Když jsem se vracela vlakem z posledního pohovoru, kde jsme se s mým budoucím šéfem domluvili, že od listopadu nastoupím k nim, usmívala jsem se od ucha k uchu. Šla jsem ulicemi našeho městečka duchem nepřítomna, usmívající se, zasněná… když tu náhle… Slečnooo! Já vám musím říct, Vám to tak sluší! Vy jste to tu úplně rozzářila! Dejte mi své mládí! Můj zrak padl na starší, krásně oblečenou dámu… strašně mě potěšila. Musela jsem jí poděkovat, že mi udělala den ještě hezčí. A ono to tak bývá. Když se na druhé usmíváme, usmívá se na nás najednou celý svět a všichni jsou tak nějak hodnější, milejší, přívětivější. ☺️ Já se ty dva měsíce moc neusmívala, měla jsem stavy deprese a zmaru a… a najednou se to celé otočilo a zase mi vyšlo na obloze sluníčko. 🌻

Listopad 2025

Nesla jsem do práce velký hruškový koláč a jablečný matcha závin. Byla jsem strašně nervózní a žvejkala jednu jahodovou žvejku za druhou. To mě strašně uklidňuje. Dětský orbitky. 😅 Otevřel mi šéf a byl nadšený, co to sebou mám dobrého. Ten den byla společná snídaně. Nervozita postupně mizela a mě si pod svá křídla vzala kolegyňka, po které jsem měla převzít práci, jelikož odcházela na mateřskou. Celý listopad se nesl v duchu učení se nových věcí a občas jsem měla pocit, že mi praskne hlava. Ale bylo to poprvé, co mě po mnoha letech opět bavila práce. Já byla v té předchozí firmě opravdu vyhořelá jak svíčka. V mém novém zaměstnání jsem úplně ožila. Dali mi přístupy k mnohým AI programům s Pro verzí. Největší radost mi udělala Canva a CapCut pro…. a taky firemní ajfoooun šestnáctka. Omg… úplně mi to otevřelo možnosti v tvoření. 😍

A začala jsem znovu žít. Veseleji. Vše se tak nějak zlepšilo. 🥰 Ke konci listopadu jsme vyrazili do Čelákovic na hezký ples a i když byla nejprve atmosféra na odejití domů (nikdo netančil, všichni jen posedávali nudně u stolů), nakonec se to tam neskutečně rozjelo… a škoda, že jsme po půlnoci museli prchnout, páč nám jel poslední vlak. Bylo to skvělýýý!!!! Už jsem fakt potřebovala si trsnout. 😂

S kamarádkou jsme také zašly na Jaroslava Duška a jeho povídání bylo pohlazením pro duši. Děkuji. Jsem vděčná ještě teď.

Prosinec 2025

No… tenhle měsíc utekl tak rychle, že vlastně nevím, co psát ha ha. 😅 Prosinec byl raketový měsíc.

Měli jsme vánoční mejdlo s kolegy. Bylo to moooc pěkné. Miluju Secret Santu a jsem ráda, že na něho došlo. Dostala jsem od tajného Santy parádní fusekle s pizza motivem. Byly naskládané v pizza krabici a stočené do tvaru pizzy. Pro mě opravdu funny dárek. 😁

Pak jsme se přemístili do restaurace Katchi. Tyyy vogooo, neskutečný zážitek to byl. Kdo mě zná, ten ví, že miluju degustace jídla. V Katchi nám připravili úžasné asijské menu… ochutnali jsme rybu pečenou v solné krustě a spoustu dalších specialit. Nejvíc se mi líbil sushi workshop. Jo faktiš, já jsem poprvé v životě umotala svoje vlastní sushi!!! Naprosto mě to nadchlo, takže potenciální návštěvy se teď u nás mohou těšit na stůl plný sushi ha ha. 😂

Taky jsme s přítelem poprvé fotili v profi foto studiu. Bylo to v rámci rodinného focení a… doteď vzpomínám. Tak krásné. Tolik možností!

Sešla jsem se také s UGC a content tvůrkyněmi. Domluvily jsme se parta holek přes internet a sešly jsme se v jedné pražské kavárně. Pokecaly jsme o podnikání, o tvorbě obsahu, o AI, o vychytávkách při focení a natáčení… byl to krásný a inspirativní večer, který mě zase o trochu víc nakopl. 😊

Nakopl mě tak moc, že se mi zadařilo s první UGC zakázkou. Ozvala se mi známá firma, která ode mě chce natočit video a mě teď v lednu čeká tento úžasný úkol. Mega moc se těším… ou máááj gooood, hurááá!!! 😍

Zapojila jsem se do projektu Krabice od bot a zabalila krabici dárků pro slečnu z rodin, které si vánoční dárky nemohou dovolit z důvodu tíživé finanční situace. Doufám, že jí dárky udělaly radost. Když jsem krabici odevzdala na sběrném místě, měla jsem z toho opravdu hřejivý pocit. Za rok se určitě zase zapojím a budu ráda, pokud se také přidáte. 😊

20. prosince jsme oslavili přítelovy 34. narozeniny. Měla jsem pro něj speciální dárek a do poslední chvíle nevěděl, kam pojedeme. Vzala jsem ho do Prahy s požadavkem, že musí jet v obleku. On naštěstí v těchto věcech neprotestuje a oblek nosí rád na rozdíl od devadesáti procent českých mužů. 😅 Takže byl natěšený a tušil, že to bude něco společenského. Vzala jsem ho na 3chodovou večeři a na koncert předních pražských swingových muzikantů… večer byl zasvěcený songům Franka Sinatry a bylo vidět, že si to přítel užil. No a já taky!!! Moc moc moc!!! Bylo to krásný. 😍 Nedá se to ani povědět slovy. Starali se o nás v krásné pražské restauraci první třídy a dostali jsme vynikající jídlo i drinky. Zpěváci nádherně zpívali, muzikanti skvěle hráli… Kéž by ten večer nikdy neskončil.

Vánoce byly krásné. Letos se moc povedly. Stromeček jsme sehnali na poslední chvíli a trošku jsem se bála, zda neskončíme s koštětem. 😅 Ale dobrýýýý, obchody byly letos dost zásobované. Dkc jsme měli kapra, což loni nevyšlo. Nechala jsem totiž nákup na příteli a ten šel do obchodu dost pozdě… takže tam v regálech zbyly jen hermelíny ha ha 😅 Salát jsem dělala můj tradiční jogurtový a dkc jsem si teda dala tu práci a udělala i polévku. 

Dostala jsem nádherné dárky a v roce 2026 mě čeká jízda na koni… a doufám, že rok 2026 bude taky jízda, ale v tom dobrém slova smyslu. Díky za pozornost mí milí a brzy se ozvu s dalším článkem. ❤️

Sledovat mě můžete i na sociálních sítích, kde jsem trošku aktivnější a ráda přidávám i nová videa. Videí bude určitě víc a víc, miluju jejich točení, jak už jste zjistili. Uděláte mi velkou radost sledováním, lajkem, komentářem, sdílením… Děkuji 🙏🥰

Podpořte mě na sociálních sítích. Dejte sledovat, lajk, komentář… vše mě moc potěší a mohu slíbit další a další zajímavý obsah:

Instagram 📸 Facebook 👍 TikTok 🎶

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru