142. Cestovníček: Pěší výlet na Bábovku a rozhlednu Na Kotli

Skvělý tip na výlet v okolí Prahy

Na Bábovku jsem si tuuuze náááramně moc přála tak 2 roky – od tý doby, co jsem zahlídla kdesi na sociálních sítích fotku s keramickou bábovkou, která označuje nejvyšší vršek kopce se srandovním bábovkovým názvem. 😇 Díky sociálním sítím jsem poznala i novou kámošku J. (kámoškou ji už můžu označit, máme za sebou 2 super výlety a připadá mi, jako bychom se znaly celej život!) a ta rozhodně neprotestovala, když jsem s nápadem jít „ochutnat“ rokycanskou Bábovku vyrukovala.

Původně jsme chtěly jít na dvoudenní vandr, ale počasí hlásili strašné. Při vzpomínce na loňské Dolomity jsem si hned rozmyslela jít spát v dešti pod celtu a tak jsme se s J. nakonec domluvily na jednodenním výletu na neděli. Jak já byla naštvaná, když se sobota ukázala být slunečnou! Ach ty předpovědi, dá se tomu věřit?! Později jsem ale byla mega moc ráda, že jsme se fakt domluvily až na tu neděli. V průběhu soboty mě totiž chytlo bolení břicha a část dne jsem proležela jak vyvrženej vorvaň na gauči. 😂 Zobala jsem preventivně černé uhlí a čekala do osmi do večera, co z toho bude. Nebylo z toho pořádně nic a moje dobrodružné srdce toužilo po výletu, ještě než má nová túrokámojda odjede na tři tejdny na drsnej trek na Korsiku. No tak jsme si daly vědět, že v neděli jdeme, ať je jak je, ať je mi jak je mi! Odvážné to ženy, co? 😅

Start: vlakem směrem na Rokycany

Hodila jsem do báglu šumavu a ajdam třicítku a vyrazila brzy ráno natěšená na vlak. Přestoupila jsem v Práglu na rychlík a tam se ke mně přidala i J. Cestou vlakem směrem na Rokycany lilo, že jsme na sebe pomrkávaly a cukaly nám koutky. Jo, dnes to bude mokrý! 😂Radar nám ale zlepšil náladu, páč ukazoval, že v Rokycanech mají sluníčko a to nás svými paprsky v začátku trasy opravdu pošimralo. Hurááá, pláštěnky nebudou potřeba!

J. obdarovala škemrajícího hocha drobáky na jízdenku a ještě si z automatu nechala vypadnout bagetu s vepřovým trhaným – ať má sílu na tu dlouhou cestu, co nás čekala. Vyrazily jsme po modré a za hodinku jsme už stály u pořádné kovové rozhledny Na Kotli, která je volně přístupná. Moderní rozhledna se ve větru ani moc nekymácela a tak jsem dokázala vylézt až na její vrchol i přes mé závratě. Ale lezla jsem fakt jak podesránek, nebudu kecat! 🙈😂

„Já si bágl nechám tady, na rozhlednu ho nepotáhnu!“ překvapila mě J. a nechala si bágl fakt pod rozhlednou. To bych nikdy neudělala! „Bych se bála, že mi to někdo ukradne!“ řekla jsem a J. že kdo by to kradl… No tak jo, budeme lidem věřit! Po krásné vyhlídce z rozhledny Na Kotli jsme se ještě pofotily v tamním dřevěném obřím rámu s rozhlednou za zády a vydaly se dál na cestu.

Směrem k Bábovce – k vrcholu v srdci přírodního parku Trhoň

U knihoboudy v obci pod rozhlednou jsme se fakt nasmály – našly jsme tam kromě knížek i dývko s erotickými filmy z 30. let minulého století a hned vedle se válela nová CDčka s dětskými písničkami. Erotiku jsme tam zapíchly zpátky, ale dětská CD si J. vzala, že se to bude hodit pro neteřinku.

Jdeme a jdeme a tu měla J. telefonát. Vykradli jim sklep! A přišla o nové kolo! Ach jo, to jsou dneska lidi! Hned jsme si vzpomněly obě na ten nehlídaný bágl pod rozhlednou a J. konstatovala, že teď už by to neudělala, že fakt netušila, že se takhle krade. Je to strašně smutný. Jak by se žilo krásně, kdyby se člověk nemusel bát o svý věci… 🥺

Kámošku zjištěná situace tak nadrajvovala, že jsem jí sotva stačila! Metly jsme jak 2 túromašiny a já sotva stačila fotit a už vůbec jsem se nestačila bát – páč to bych se jinak bála, jelikož jsme šly megahustým a temným lesem, kterej fakt budil respekt! Zasmály jsme se tomu, páč J. konstatovala, že kdyby na nás kdokoliv vyběhl od medvěda po úchyla, tak by z něj nadělala třísky! 😂

Navíc se spustil déšť! Sakraaa! Tak přece jen se nám to nevyhnulo. Na deštníky jsme se vyprdly a mám pocit, že ten déšť kámoška ani nevnímala, stále měla zvednutý tep z krádeže kola. Nám brejlounům vadí déšť o poznání víc – my si ho zaručeně všimneme, ptž za chvíli nevidíme lautr nic a je to na stěrače. 😂

Nápis na dřevěné ceduli Bábovka nám oznamoval, že stojíme pod dalším cílem našeho výletu. Začaly jsme stoupat do nevelkého kopce s vyšlapanou cestičkou po mokrých smrkových kořenech. Na samotném vršku vrcholu Bábovka se na nás pod poklicí smála upečená bábovka! 🍮 No nepochutnaly jsme si na ní, byla opravdu keramická, ale moc nás potěšila. To je tak pěkné! Poklop byl už tedy rozbitý, asi se na něm podepsal zub času, protože bábovka je tam na stolku upečená už kupu let, ale i tak se nám to místo moc líbilo. 😍

Na stromě byla ještě přidělaná keramická obří forma na bábovku a v místě bylo i ohniště a kamenná mohylka. Sedly jsme si pod strom a začaly obědvat. Bábovku jsme s sebou neměly, škoda! Musím se přiznat, že jsem na tenhle moučník dostala fakt chuť! 😋

Vrch Bábovka (609 m n. m.) se nachází v přírodním parku Trhoň na Rokycansku. Na vrcholu kopce najdete keramickou bábovku pod skleněným poklopem jako symbolické označení, a to od roku 2007.
Ačkoli výhledy přímo z vrcholu nejsou rozsáhlé kvůli zalesnění, kopec má své kouzlo a cesta k němu je lemována motivy bábovky (formy na stromech, směrovky).

Pokračování trasy: Bílá skála, kařezské rybníky a návrat

V obci s názvem Mýto nás potěšila jablíčka volně k rozebrání. Před jedním domkem stál celý koš jablek s nápisem, že si je mohou kolemjdoucí vzít. Jéééžiš! To bylo něco pro mě! Miluju jablka ze starých odrůd jabloní! A tohle byla průsvitná letní! Nejlepší letní jablíčka! Mňam! Nabrala jsem si jich i několik do batohu. 🍏

Pak jsme se ubíraly dál rokycanskou krajinou – krásnými lesy a loukami s mírným zvlněním. Skoro celá trasa byla mimo asfalt, takže se nám šlo opravdu báječně. Poslední významnější zastávkou byla vyhlídka Bílá skála. Ta není nijak ohromující, ale i tak je to pěkné místo, které stojí za zastávku. Byla tam kvanta malinových a ostružinových keřů, takže jsme se cpaly malinama a ostružinama a byly jsme hrozně moc spokojený! 🍓 Já furt vykřikovala, že je to nebe v hubě a trochu jsem litovala, že nemáme ještě víc času. Trošku jsme se totiž bály, abychom to stihly do cíle, odkud nám jel vlak zpět na Prahu.

Prošly jsme se také kolem kařezských rybníků. Koupat se v nich nedá, jsou to rybníky rybníkovaté, ale plavaly tam krásné labutě. 😍 Za zády jsme v daleké dáli viděly rozhlednu Na Kotli, kde jsme náš výlet ráno začaly, a musely jsme fakt uznat, že máme v nohách notný kus cesty. Když to takhle člověk vidí, tak se nestačí divit, co všechno ty nohy dokážou zvládnout.

Došly jsme do obce Kařez, odkud jezdí rychlíky na Prahu. V Praze jsme byly za hodinku a s J. jsme si slíbily, že až se vrátí z Korsiky, tak podnikneme další výlety. Teda pokud tam prý nepoloží život, páč jde strašně těžkej trek GR20. Ale já tý holce věřím, že to zvládne s přehledem! Večer mi totiž svítilo na hodinkách celkově ujitých 37 kilometrů a J. si vůbec nestěžovala. Konečně člověk, co mi nenadává, když naplánuju dálkovou trasu a ještě je z tý celodenní chůze nadšený! Fakt moc doufám, že spolu ještě podnikneme kupu túrek! 😍

Proč stojí tento výlet za to (a pro koho je vhodný):

Výlet v Čechách: toto je krásný tip na jednodenní výlet v Česku, v Plzeňském kraji, v okolí Rokycan
Okruh kolem Prahy: není to extrémně daleko od Prahy, přístupnost vlakem je skvělá (do Rokycan, z Kařezu)
Přírodní park Trhoň a panoramata: trasa vede skrz krásnou přírodu, lesy, louky, lesní stezky, terén není extrémní
Rozhledna Na Kotli (Kotel): moderní rozhledna vysoká 28 m na vrchu Kotel (575 m n. m.), se 142 schody a panoramatickými výhledy na Brdy, Šumavu, Krušné hory i Český les, vstup je zdarma
Symbolická Bábovka: keramická bábovka na vrcholu Bábovka jako místní “fenomén”
Zajímavé body na trase: Bílá skála, kařezské rybníky, maliny/ostružiny, krásná krajina, lesní úseky, klid mimo silnice
Vhodné pro zdatné turisty: trasa 31 km je pořádná “dávka”, ale pokud člověk má zkušenost s delšími procházkami, lze to zvládnout na pohodu

Informace o výletu na vrchol Bábovka a na rozhlednu Na Kotli:

Délka: cca 31 km
Stravování po cestě: V Rokycanech na nádraží automat, o kus dál Billa, v obci Mýto vietnamský obchod
Náročnost: Střední (střídání kopců i rovin)
Časová náročnost: cca 9 h
Odkaz na mapu trasy: https://mapy.com/s/jakepozuju