Krásnější dárek k svátku jsem snad nikdy nedostala! 😍 V říjnu mi přítel daroval poukaz na venčení husky pejsků v Jizerských horách – byla jsem překvapená, že je něco takového možné a samozřejmě mě to mooooc potěšilo! Však kdo mě zná, ten ví, že pejsky fakt zbožňuju! 😍
Vyrazili jsme tedy do Jizerských hor, kde jsme strávili několik dní a podnikli několik pěkných výletů. O pěších výletech v Jizerských horách se můžete více dočíst v samostatném článku tady na blogu Samorostka Šarlatová.
Husky farmu v Jizerských horách jsme našli poměrně rychle – přejeli jsme omylem odbočku jen jednou a to těsně u farmy. K té se musí autem vyjet po polňačce, před farmou je malý plácek na parkování.
Byla jsem zvědavá, jak taková farma s husky pejsky vypadá. V podstatě se jednalo o velkou oplocenou zahradu se spoustou psích boudiček a u každé byl uvázaný dospělý husky pejsek. V ohrádce pak pobíhala 3 husky štěňátka. Příroda se teprve probouzela k životu po zimě, která je v horách drsnější, takže moc zelené travičky ještě nebylo.
Hned u brány nás uvítal anglicky mluvící majitel farmy Rodney a podal nám ruku. Čekali jsme ještě na jednu rodinu, která měla ten den venčit s námi. Rodney pokuřoval cigaretu a povídal si zatím s mladou slečnou, která měla jít na procházku s námi jako průvodkyně. Kolem nás pobíhaly 2 zvědavé husky fenky Calipso a Blaženka. Rodney nám pověděl, že už jsou starší a na procházku už by s námi jít nemohly, ale mají aspoň naprostou volnost v pohybu po farmě.
Pobavil mě kurník zbudovaný ve staré dodávce. Rodney má kromě husky pejsků také 2 zlatá prasata, krocany, husy a slepice. Do Česka se přistěhoval tuším z Ohia, kde dřív choval (snad si to pamatuju dobře) pejsky bull plemene. Pak se zamiloval do české musherky Jany Henychové, v Americe vše prodal, odletěl do Česka, pořídil si první husky pejsky, s musherkou se dali dohromady, vzali se a… po pár měsících se rozvedli a Rodney už v Česku zůstal. Tohle nám nevyprávěl Rodney sám, ale práskla to na něj naše průvodkyně. Nicméně jak se Američan octne v České republice a začne chovat aljašské husky mě fakt zajímalo a tyhle zákulisní „drbíky“ přišly vhod. 😂
Po cca 15 minutách dorazila rodina s dětmi ve věku cca 12 a 15 let. Rodney každému z nás připnul bederní pás, ke kterému vedlo zčásti pružné vodítko – v ruce bychom zkrátka huskyho nedokázali udržet. Když mi Rodney připínal pás pronesl: You are very skinny! a stiskl mi přes mikinu pas. You are very skinny! zopakoval a pak něco řekl anglicky. Do you understand me? Zeptal se mě a já řekla, že jsem nerozuměla. Usmál se a řekl s vtipným americkým přízvukem: Jsi moc hubená, měla bys jíst víc brambor! Pobavilo mě to! 🙈😂
Já jsem dostala 8letého huskyho Falkina a přítel dostal 3letého krásně zbarveného hnědého Lišáka. Když jsem viděla, jak Lišák překypuje energií a je opravdu extra těžké ho udržet, byla jsem ráda, že ho dostal zrovna přítel a ne já. I Falkin byl slušný silák, což mi dokazoval ještě před otevřením brány a zahájením procházky. 😁
Dostali jsme pokyny, co dělat, kdyby šli lidé nebo kdyby jel cyklista a Rodney otevřel bránu a vypustil nás. Psi nadšeně zabrali a vyrazili. Falkin letěl jako hbitá střela a já za ním vlála jako prapor. 😅 Prvních 10 min procházky jsem myslela, že tohle fyzicky nezvládnu. Pejsek uháněl jako šílený, zjevně si myslel, že má za sebou sáně a já si v tu chvíli sáněmi přála být, protože moje 2 nohy 4 statným packám sotva stačily. 😂
Letěla jsem po cestě z kopce do kopce, přes kameny, přes trávu, přes šišky… Normálně bych si vybírala, kam došlápnu, tady to nešlo – tady jsem byla ráda, že ještě vůbec šlapu a nejedu za huskym po břiše. 😂 Přítele jsem naprosto ztratila z dohledu, jeho pejsek ho solidně proháněl. Doufám, že přítele ještě někdy uvidím! pronesla jsem směrem k slečně, která procházku vedla a ta se jen usmála a řekla: No to je s Lišákem běžné, buďme rádi, že se vzdálili, jinak by nám tu furt štěkal. 😁
Procházka ubíhala neskutečně rychle a já ze sebe v poloběhu za pejskem sundávala mikinu, protože mi bylo díky pohybu neskutečné vedro. Zpotila jsem se doslova až na zadku! 😁 Ha, konečně kopec! Jak já se těšila, až půjdeme do kopce! Snad Falkin zpomalí! A Falkin i ostatní pejsci opravdu zpomalili a konečně mi dovolili si trochu odpočnout a fotit a natáčet video. Nikdy jsem sice kopec nevylezla rychleji jako s husky pohonem, i tak bylo náhlé zvolnění velmi příjemné. 😊
Ukázalo se, že husky pejsci doslova milují vodu. Kdykoliv jsme míjeli potůček, skočili do něj a pili a ochlazovali si packy. Slečna nám pověděla, že únavu takový aljašský husky cítí až po ujití cca 50 km, takže procházka s námi je pro ně jen taková srandička na rozehřátí. 😅 Mazlit se moc nechtěli, bylo vidět, že jsou nadšení z pohybu a chtěli jít dál a dál.
V jednom místě šlo všech 5 husky pejsků krásně vedle sebe, byli tak roztomilí, jak ťapkali! 😍 Zeptala jsem se slečny, zda jsou takhle výkonní, i když netáhnou nic za sebou. Řekla mi, že to ne, že oni právě potřebují cítit, že mají něco zapřaženého za sebou a v ten moment je to opravdu baví. Jsou to tažní psi a mají holt touhu po práci doslova v žilách. Nikdy to nebudou pejsci na pohodovou procházičku po parčíku. To prý odlišuje aljašského huskyho od sibiřského huskyho, u sibiřana je větší šance, že vám při venčení neutrhne ruce. (což mohu po zkušenosti s venčením husky slečny Šanty z útulku Voříškov potvrdit, ta byla na vodítku proti aljašákům opravdu hodně mírná!)
Nejdrsnější část pro mě byl konec procházky – šlo (nebo spíš běželo) se z kopce po kamenech a suché zemině, takže mi to strašně klouzalo a v té rychlosti jsem se nestíhala dívat pod nohy. Myslela jsem, že se natáhnu a rozsekám na kaši. Přítel miluje trošku toho adrenalinu, takže si to náramně užíval, zatímco já si přítomnost pejska taky naprosto užívala, ale trochu jsem se bála, abych procházku ve zdraví dokončila a neměla pak měsíc nohy a ruce v gypsu a přítel mi pak nemusel utírat zadek a krmit mě lžičkou 😂😂😂
Když jsme doběhli, cítila jsem se úplně happy – endorfiny se krásně vyplavily a já mohla Falkinovi poděkovat za super aktivní procházku v horách. Falkin vychlemcal snad půl kýble vody a šel si hrát s dalšími parťáky.
Rodney nám odepnul pásy a vodítka a pozval nás za druhou bránu do zahrady k ostatním husky pejskům. Všechny pustil navolno od boudiček a nechal nás se s pejsky mazlit. Samozřejmě do zahrady vpustil z ohrádky i husky štěňátka a my se bavili nad jejich skotačením a dováděním a srandovním vrčením. Husky běhali všude kolem nás ve velké rychlosti a užívali si volnost v pohybu. Však pohyb je jejich životem a naprosto ho milují! 😍
Lišák dotáhl obří starou kost a pustil se do okusování, štěňátka se vzájemně honila, maminka štěňátek se jako jedna z mála nechala klidně hladit, prasátka nás rozesmála legračním drbáním se o ploty zahrady… Rodney nám odpovídal na otázky. Pejsci si na sebe vydělají díky dogtrekking procházkám, které farma dělá od března do konce dubna. Pak už je na pejsky moc horko, takže Rodney pořádá dětský tábor, kde děti tráví prázdniny ve společnosti husky pejsků. Sám se živí jako učitel angličtiny v nedaleké škole. Momentálně mají na farmě 23 dospělých husky pejsků různého stáří a 3 půlroční husky štěňata. Dříve měli i více než 30 dospěláků. I přes velký počet pejsků si Rodney naprosto přesně pamatoval jejich jména a každý pejsek na své jméno slyšel. Znal původ svých pejsků a také případné rodinné vazby mezi nimi. Například „můj“ Falkin byl dědečkem přítelova huskyho Lišáka.
Asi po 45 minutách mazlení a povídání jsme se rozloučili a Rodney nás pustil bránou opatrně ven, aby pejsci neproběhli za námi. Odcházeli jsme špinaví od bláta, ale totálně nadšení a happy jak dva grepy! 😍 Byl to parádní zážitek, který doporučuju všem, opravdu všem milovníkům pejsků. Procházka tedy není úplně fyzicky jednoduchá, je v hodně svižném tempu, ale pokud aspoň občas cvičíte a chodíte na túry, tak tohle určitě zvládnete! Jen si vezměte nesmekavé boty, ať se pak nemusíte bát pádu jako já.
Samotná procházka s pejsky trvala cca 50 min, za kterých jsme zdolali lehce přes 7 kilometrů. Následovalo mazlení s pejsky na cca 45 min a kompletně trval celý zážitek asi 2 hodiny. Jedno venčení stojí k roku 2024 400 Kč a jsou to dobře investované peníze. Pokud nad dogtrekkingem s aljašským husky uvažujete, kupte si ho ve skupince všichni, protože bez huskyho nebudete člověku s huskym stačit. Byla jsem moc ráda, že přítel koupil venčení i sobě a šli jsme tak každý se svým huskym a užili si společný zážitek při venčení oba dva. 😊
Ještě zde musím napsat fakt, že druhý den jsme já i přítel sotva chodili. 😂 A to prosím každý den cvičím, chodím na dlouhé procházky a o víkendech na dlouhé túry. I přesto mě procházka s huskym docela fyzicky oddělala. 😅 Dva dny jsem lezla, jako kdyby mě někdo nakopal ha ha 😂 Ale nenechte se odradit, za ten zážitek ta bolest stojí! A bolest stejně za 2 dny odezní, kdežto zážitek zůstane v mysli navždy!
Od farmy jsme popojeli do Jablonce nad Tisou, kde jsme si dali vynikající velikonoční kuřátko s nádivkou a brkaší a pak jsme začali další pěší odpolední výlet z Janova nad Tisou směr rozhledna Slovanka – trasu najdete v již jednou zmiňovaném článku.
