101. Cestovníček: Výlet z Týnce přes rozhlednu Pepř do Jílového 22 km

Na první březnovou neděli hlásili krásné počasí a toho se muselo využít! 🌞 Sedla jsem k mapy.cz a pustila se do plánování trasy ve Středočeském kraji tak, aby byl dojezd z Prahy a do Prahy co nejjednodušší a zároveň jsme se s přítelem hezky prošli v přírodě. Volba padla na Týnec nad Sázavou, který se stal výchozím bodem našeho vejletíčku.

Jelikož příroda ještě není moc atraktivní a teprve se probouzí ze zimního sevření, nechtěla jsem vést výlet přes nějaké ultravýznamné památky. Ta nejzajímavější místa si vždy nechávám až bude zelenější příroda. 🌿 Zatím tedy s přítelem vejletujeme předně v okolí Prahy, které však nabízí řadu pěkných míst pro turistické výpravy.

Musím se přiznat, že jsem na vejlet vyrazila krátce po nemoci a to s ještě „pěkným“ kašlem a rýmou. Chytila jsem totiž v předchozím týdnu chřipečku ale víc než samotná nemoc mě zmáhalo pomyšlení, že se nestihnu do víkendu vyléčit a proležím ho v posteli. 😁 No, kdo mě zná, ten ví, že já v posteli nikdy moc dlouho nepobudu a jsem schopná vyrazit na delší túru s oslabeným organismem. Sice se mi občas zvedají ztěžka unavené nohy, ale zas mě úžasně nabíjí příroda kolem mě, štěbetání ptáčků v korunách stromu, pohlazení slunečními paprsky… 😍

No a teď už k samotnému výletu, který si můžete střihnout taky – obzvlášť pokud bydlíte v Praze a chcete tzv. vypadnout někam ven. 😇

Pěší výlet Týnec – Zbořený Kostelec – rozhledna Pepř – Jílové

V Praze jsme nasedli u nemocnice Krč na autobus 339 směr Týnec n. Sázavou. Pokud máte Lítačku, cesta vás vyjde na 40 Kč. Za necelou hodinku už jsme stáli na bus nádraží. V Týnci je poblíž nádraží Lidl, takže pokud jste zapomněli přibalit svačinku, lze ji tu na cestu nakoupit. Nám se tu stala úsměvná věc – přítelovi se zachtělo v Lidlu teplého kakajíčka z automatu a když vhodil dvacku, automat přistavil kelímek aaa… v kelímku byla jen horká voda. 🙈😂 Zachránit ho musela až paní pokladní, která zjistila, že v automatu nebyla správně nasazená kakajíčková náplň. Vhodila dvacku, koukala do kelímku na tekoucí nápoj. Pak se se smíchem na nás otočila a hlásila nám: Už tam teče hnědá! Pak se zarazila a pravila, že to znělo asi divně, ale že myslela samozřejmě, že už teče kakajíčko. 😅

S přítelem rozplývajícím se nad kelímkem kakajíčka v ruce jsme vyrazili z Týnce po modré turistické značce směr zřícenina hradu Zbořený Kostelec. Cesta byla příjemná, hezky lesíkem, ptáčci zpívali… avšak sluníčko nikde, obloha zatažená. Nejprve jsme šli mírně do kopce a pak hooodně z kopce, až nám to začalo být podezřelé, zda jdeme správně. Nemá stát hrad na kopci? 🫣

Nakonec jsme došli až k silnici, tu přešli a za ní spatřili na kopci zbytky hradu. Já jsem ťapala nahoru pěkně po zelené značce, přítel to sekl strmě nahoru se slovy, že chce mít při zdolávání našeho prvního turistického cíle větší adrenalin. 🙈😂 Zřícenina Zbořený Kostelec mě velmi mile překvapila, dochovalo se toho z ní poměrně dost a nabízí vskutku pěkný výhled na přilehlé okolí. V prostoru hradu je i velké ohniště a pěkný plácek, což je cenná informace – dalo by se tam i pěkně stanovat nebo spát pod širákem. 🌠 U hradu se také nachází keška, kterou jsme nezapomněli odlovit. Co se mi moc líbilo, tak to byly fialové kytičky, které všude v okolí zříceniny hradu kvetly. Dokonce rozkvetly i na zbylých částech zříceniny! Vypadaly trošku jako fialky, avšak na ty je v prvním březnovém týdnu přeci jen brzo. Zjistila jsem, že to byla kvítka jaterníku podléška – bylinky se zajímavými lístky ve tvaru jater, která se využívala právě při léčbě tohoto orgánu.

Od zříceniny hradu Zbořený Kostelec jsme se vraceli kousek zpět po zelené a červené na Holý Vrch. Přímo na rozcestí u Holého Vrchu je luxusní turistický přístřešek s masivními lavicemi a obřím stolem, kde jsme si na chvilku sedli a pili horký čaj z termosky. Já jsem tam trošku kašlala a smrkala (fuj, fuj, fuj, nesnáším chrchlání a rýmu! Nejde to dělat vůbec elegantně 🙈😅), přítel se zatím cpal Horalkami jako každý správný český turista. Co mě moc pobavilo, tak to bylo zjištění, že turistický přístřešek je vybavený i košťaty pro zametání. Pořádek musí být! 😁

Poté jsme se vydali po modré trase PR Grybla. Radost nám udělala modrá obloha a vykukující sluníčko, dočkali jsme se! Předpověď počasí se začala kolem 12. hodiny plnit! 🌞

V PR Grybla se nachází tzv. Panská skála. Jedná se o skalisko s krásnou vyhlídkou na okolní lesy, kopečky i osídlené oblasti. Také tady je pěkný turistický přístřešek i lavička přímo na vyhlídce. Vyhlídka je udržovaná, nemusíte se tedy bát, že byste přes stromy nic neviděli. 😇 U Panské skály se nachází pěkná keš, pokud máte rádi geocaching, určitě ji nezapomeňte odlovit.

Pokračovali jsme po modré dlouho lesem, potkávali jsme jen minimum turistů a občas nějakého cyklistu. U tvrziště Turyň jsme se trošku spletli a sešli z trasy, následně jsme se museli vracet. Dejte zde pozor, turistické značení tu není dobře viditelné. U Borku poblíž kolejí směr Jílové u Prahy je malý ovocný sad, kterým vede cesta. Stromy jsou zde viditelně očíslované velkými bílými číslicemi a věřím, že na podzim mohou turisty potěšit i dobrým jablkem. 🍎

Také u vlakového nádraží Jílové u Prahy jsme na chvilku zaváhali, zda jdeme správně, ale naštěstí jsme nezabloudili. Přítel si tu už stěžoval, že ho bolí nohy a já si ho za to lehce dobírala. 😁 Trasa totiž není vůbec náročná, takže se jí rozhodně nemusíte obávat. Spíš je to taková krásná dlouhá procházka.

Dle mapy nás měla čekat další zřícenina hradu – Včelní Hrádek. Těšili jsme se na ni a měli jsme po zřícenině hradu Zbořený Kostelec velká očekávání. Bohužel záhy se dostavila spíš velká zklamání. 😔 Z Včelního Hrádku nebylo vůbec nic vidět a navíc byl celý prostor obehnán nevzhledným pletivovým plotem. Na louce za tímto zklamáním jsme si spravili chuť – já rýžovými chlebíčky (mám teď strašnou závislost na „polystyrenech“ 😂) a přítel šunkovou bagetou. Lavička k sezení tam nebyla a zem byla až moc vlhká, takže jsme vzali zavděk velkým kusem betonu, na který jsme se posadili a který nás překvapil tím, jak hezky hřál – natáhl totiž teplo od sluníčka.

Stále jsme vyhlíželi rozhlednu, která měla být posledním zajímavým bodem na našem pěším výletu v okolí Prahy. Rozhledna Pepř ne a ne se ukázat. Cesta vedla kolem vyhlídkového místa zvaného U dvou křížů, kde jsou opravdu 2 kříže a za nimi pak lavička, která vábí k posezení a nabízí krásný výhled po okolí. My si ho moc neužili, protože byla zrovna obsazená.

Sešli jsme pod kopec a na staré ceduli uviděli informaci o pivnici „Pod Pepřem“. Pivnice nás nezajímala, ale informace o jejím umístění nás potěšila, protože to znamenalo, že už jsme blízko u rozhledny. No blízko… čekalo nás vyšlapat kopeček nahoru, rozhledna byla schovaná za stromy.

Rozhledna Pepř je původní telekomunikační věž operátorů a veřejnosti byla zpřístupněna v roce 2007. Vystoupat lze do výšky 18 m, což mi bohatě stačilo. Držela jsem se zuby nehty zábradlí a jen děkovala za to, že není vítr, protože není nic horšího než se závratěmi vylézt podes*aná na rozhlednu a tam zjistit, že s ní kymácí vichr. 🙈😂 Výhled jsme ten den měli celkem obstojný, ale už nám začalo zapadávat slunko. Z rozhledny Pepř můžete vidět Prahu, Jílové u Prahy a okolní osídlené oblasti, vrcholky Brd, můj milovaný Říp, Blaník a Povltaví. Vstup na rozhlednu není zpoplatněný a rozhledna je přístupná celoročně. Pod rozhlednou je lavička pro posezení a také pomníček, ze kterého se dozvíte jen jméno a datum narození i úmrtí jakéhosi muže. Nejprve jsem si myslela, že se zabil skokem z rozhledny, pak jsem ale dohledala informace na internetu a údajně se zde zastřelil mladý policista. Také u rozhledny se nachází keška pro odlovení.

Od rozhledny Pepř se můžete vydat doleva a trasu si ještě protáhnout a jít NS Vliv dopravních staveb na krajinu nebo jít doprava rovnou do městečka Jílové u Prahy. Tam lze posedět v některé z tamních restaurací, nakouknout na náměstí do knihobudky nebo se rovnou vydat směr Praha busem 332, který zde o víkendech staví každou půlhodinu. Cesta zpět vyjde s PID Lítačkou na pouhých 30 Kč. Autobus vás zaveze buď opět k nemocnici Krč nebo až na Budějovickou.