Já jsem asi definitivně blázen. Vánoční blázen! Už od října poslouchám vánoční písničky a koledy, vyrábím dárky, nakupuju dárky… 7. listopadu jsem v kuchyni dokonce už udělala vánoční výzdobu… a 9. listopadu si uvařila dokonce i houbového černého kubu. 😂 Ještě, že nedělají adventní kalendáře dvouměsíční, páč takový bych si tutově hned koupila!
Houbový černý kuba je naše tradiční vánoční jídlo k obědu. Štědrovečerní oběd má být totiž lehký a bezmasý anebo žádný – páč kdo se postí, ten uvidí (hlady) zlaté prasátko. No, u nás se dobrovolná hladovka nedodržuje a oběd jídáváme. Když je táta na Vánoce doma, tak je vždy černý kuba a když je táta na Vánoce v práci, tak je vždy bílá zelňačka s vařenými brambory. Tradice kuby je zděděná ze strany táty a tradice bílé zelňačky zase ze strany mamky, byť babička (maminka mé maminky) to roky porušuje a obědvá řízky. 😂😂😂 Já miluju obě jídla a kubu obzvlášť. Mamka kubu nesnáší a vždy protestuje, že ho má dělat. Letos už mi hlásila (možná je sprovodila ze světa naschvál v rámci protikubové taktiky 😂), že ovšem sušené houby došly, takže letos budeme mít k obědu nastopro bílou vánoční zelňačku. Ještě, že táta nebude zrovna doma, ten by nadával, protože on zas naopak nesnáší zelňačku. 🙈🙈🙈
Jelikož už jedu na mega vánoční vlně, dostala jsem na černého houbového kubu mega chuť. A když navíc vím, že ho letos u rodičů na talíři nedostanu, rozhodla jsem si ho uvařit sama. V Kauflandu jsem zahnula do koutku s různými obilninami a dole v regále po době hledání objevila ječné kroupy. Jsou to takové chudinky opovrhované, mám pocit, že si na ně člověk vzpomene snad jen o zabíjačkových hodech, kdy se používají do prdelačky, pečených krup na pekáči v krvi a jelit. Ještě, že je Kaufland měl, ale i tak mě trochu zklamal – nabízel jen velké ječné kroupy. Z velkých ječných krup u nás mamka kubu nedělá, ten je u nás vždy z kroupové lámanky. Ve vysokoškolské jídelně nám ovšem kubu dělali i z krup velkých a tak jsem si na to za 5 let studia i zvykla. Velké kroupy jsou po uvaření takové žvýkavější, lámanka jsou jen malilinké úlomky, které jsou v ústech při žvýkání daleko jemnější. Sice je základ chuti stejný, ale i konzistence a velikost hodně výsledné jídlo ovlivní. Pokud seženete jemné malinké kroupy, určitě z nich kubu zkuste. Ty velké seženete určitě, tam nemám obavy.
Tohle jídlo je hrozně moc jednoduché na přípravu a vlastně i velmi levné. Já si ho navíc i odlehčila – nepoužila jsem sádlo, jak to některé tradiční recepty české kuchyně doporučují. Jak jsem psala výše, má to být jídlo postní, tak proč tam strkat sádlo – tuk ze zvířete. Stačí trocha oleje. Kdo chce, může si kubu po uvaření krup ještě zapéct v troubě v odkrytém pekáči, čímž se na kubovi utvoří křupavější opečená vrstvička a ještě o něco víc ztmavne. Já jsem tentokrát nezapékala, mám raději mazlavější konzistenci kuby. Z té trouby je to totiž pak takové sušší.
Co nesmí v kubovi nikdy chybět? Sušené houby – směs hříbků, klouzků a dalších druhů jedlých hub. Jestli vás napadlo nahradit sušené houby žampionama, tak vás zklamu… prostě to nebude ono. Nebude to tak krásně vonět lesem a houbami a nezíská to ani kýženou černou barvu. Sušené houby totiž barví natmavo, což poznáte hned, jakmile je zalijete horkou vodou, aby nabobtnaly – voda bude rázem úplně černá. Další nedílnou součástí kuby je spoooooooooousta majoránky, té také nešetřete. A až budete kubu servírovat, nezapomeňte k němu přiložit i nakládanou kyselou okurku. Bez okurky by to prostě nešlo! Škoda, že už mi došly excelentní zavařené okurky od mé babičky. Musela jsem si koupit kauflanďácké, ale docela mile mě překvapily – křupavé, tak akorát kyselé a dokonce v láku plavaly i papriky, kopr, hořčičná semínka, stříbřité cibulky… Jen mrkev na kolečka jsem tam postrádala, ta v babiččiných okurkách nikdy nechybí. 😍
Jo a kdyby vám tohle jídlo přišlo až moc hladové, tak si k němu klidně uvařte vajíčko natvrdo nebo si ho posypte strouhaným tvrdým sýrem nebo tofu. Před štědrovečerní večeří to není potřeba, ta bude na bílkoviny jistě bohatá, ale pokud si černého houbového kubu vaříte jako běžný oběd, tak bych si k němu vajíčko s klidem dala.
Dodatek: Černého kubu jsem nahrála do příběhu na Facebooku a přišly mi na něj dvě reakce. První byla od mamky, co mi psala, že do něj žádná majoránka nepatří, že tam patří mletý hřebíček! No tak jsem googlila a i Wikipedie potvrzuje, že majoránka nesmí v černém kubovi chybět. Pátrala jsem tedy přímo po receptu na černého kubu s hřebíčkem a ani ťuk. Vůbec nechápu, jak na to mamka přišla, ale zároveň už chápu, proč její černý kuba voní tak nějak trochu jinak. Jestliže děláte černého kubu také s mletým hřebíčkem, dejte mi vědět do komentářů – kde jste třeba tento recept našli, určitě by bylo zajímavé dopátrat, kde se hřebíčková verze kuby vzala. Psala mi také exspolužačka, že kubu u nich zásadně dělají s uzeným masem, joo, u nich jede o mnohem víc přilepšenější verze! 😂
Ňamky, co tam nutně musí být (rozpis na 7 porcí):
- 1 kg ječných krup
- min. 120 g sušených hub
- 2 velké cibule
- 7 větších stroužků česneku
- řepkový olej
- 2 lžičky černého mletého pepře
- 3 lžičky mletého kmínu
- 6 lžiček majoránky (já tam dala celé 20g balení)
- bílá sůl
- voda
- kyselé okurky
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- velký hrnec
- velká pánev
- nůž, vařečka, servírovací lžíce, prkénko
- rychlovarná konvice
- lis na česnek
