Na čajík, jako vonítko do pytlíčku, do jahodové marmelády, na sladký sirup… černý bez se dá v domácnosti zužitkovat různými způsoby. Já jsem ho šupla do chlebu a povím vám, opět senzační záležitost! Ale teď k tomu, jak to začalo…
…začalo to tím, že nám těsně po šípkových růžích rozkvetly po Praze i keře černého bezu a Prágl ponořily do úžasné bezové vůně. Pro můj nos úžasné, ale moje babička k tomu konstatovala jen: Bez? Fůůůj, ten smrdí! Srandovní je, že jsem následně na internetu vypátrala, že alternativním názvem bezu je SMRADINKA, takže vida – i jiným lidem zřejmě černý bez úplně nevoní stejně jako mojí babičce. Legrační je také alternativní název bezu BLIVÁNKY a lze se jen domnívat, jak vznikl, ale také bych tipovala, že autor bez v lásce zrovna neměl. 😂
Jestliže nepatříte mezi odpůrce černého bezu, pak se honem pusťte do jeho zpracování. On bude totiž kvést maximálně tak týden. Pokud máte doma pylového alergika, tak ho ovšem bezovým experimentům raději nevystavujte – zrovna černý bez je pylu plný a už při jeho trhání budete mít ruce až po ramena celé žluté. Trhejte ho na místech vzdálených silnici, byť občas je těžké takový odlehlý keř najít – on totiž černý bez milerád roste po příkopech a na takových těch zapomenutých staveništích a rozbořeninách. Čuně je to prostě. 😂
Černý bez si můžete natrhat i do vázy jako kytičku, svým typickým aroma vám provoní celý domov. Jen je škoda, že tak rychle vadne a už za 2 dny je po kytičce. Vynikající je z něj nyní čaj, stačí pár květů přelít horkou vodou (ne úplně vroucí) a nechat tak 10 minutek louhovat. Čaj má úžasně žlutou barvu – jako by se vám v něm vykoupal Homer Simpson a potěší i svou jemnou chutí a krásnou, velmi intenzivní vůní. Pokud jste nachlazení, můžete se na černý bez spolehnout – je to totiž léčivka určená pro léčbu rýmy, kašle, bolesti v krku. Jen pozor, je potopudný a močopudný, tak pokud si ho dáte v horkém letním dni, pak je dost možné, že se zapotíte o trochu víc než jindy a budete běhat na záchod častěji než po spořádání kusu melounu.
Na Facebooku a Instagramu jsem teď zavalená příspěvky o tom, jak každý vaří bezový sirup. Je to jistě hezký způsob zpracování, byť na takový sirup musíte použít i kvanta cukru, a toho zase já zastáncem nejsem. Osobně… černý bez bych spíše radila nasušit na zimní časy. Takový dobře usušený bez (ne sušený na slunci, ale například na půdě s dobrou cirkulací vzduchu a v tenkých vrstvách květu) si uchová prospěšné látky a pomůže vašemu tělu, aniž byste si jedním hrníčkem vyplácali celé množství doporučovaného denního množství cukru. Jooo, já vím, sirup se samozřejmě ředí vodou… ale i tak je to v mých očích prostě zbytečný příjem cukru.
Jelikož jsem zrovna měla v plánu péct kvasový chléb, rozhodla jsem se bez použít do těsta a byla jsem napjatá, jak to dopadne… dopadlo to fantasticky a musím říct, že má oblíbená bezová vůně se do chlebu krásně otiskla. Někdo nad chlebem ohrnuje nos, protože byl často spojován s jídlem chudiny, ale… pro mě je to prostě delikatesa a nějaké toskánské bagety a bůh ví co jiného ještě obchody nabízejí se můžou jít bodnout. Chleba, to je prostě základ! A mým favoritem je teďchlebák bezovák!
Pro pobavení: Dala jsem chléb do Stories na Facebooku a přišel mi komentář: Úplně si to říká o domácí pečené maso nakládané v sádle. Něco pro tebe trávožroute. 😂 Trávožrout a kytkožrout jsem, o tom žádná, to mě neuráží, spíš vždy pobaví a to domácí maso v sádle si můžete vzít také jako inspiraci. Věřím, že pak se nebudou bezového chlebu štítit ani ortodoxní vyznavači staročeské kuchyně a poctivé masové krmě, kterou známe z hodovaček z královských stolů. Já ovšem zůstávám u tvarohové pomazánky – a co si budeme povídat, v těch současných vedrech je taková pomazánka osvěžující, kdežto nálož masa by člověk uspala jak medvěda.
Moje úžasná kytička do vázy z černého bezu. Jeden den mi dělala radost jen jako ozdoba a druhý den jsem ji zčajovala. 😂😂
Ňamky, co tam nutně musí být:
- 50 g žitný kvásek
- 150 g chlebové žitné mouky + 150 ml vody na rozkvas
- 150 g jemné ovesné mouky (namlela jsem si na kafemlýnku klasické vločky)
- 450 g špaldové celozrnné mouky
- 300 ml vlažné vody
- 5 větších květů bezu černého
- sůl
- škrob/mouku na vysypání ošatky
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- mísa
- střední mísa
- 2 plechy a pečpapír
- kuchyňská váha
- ošatka na kynutí o průměru cca 20 cm
- utěrka na přikrytí
