Běžela jsem tuhle v Tescu (ha ha, to už začíná vypadat, že jsem placená Tescem, ale nejsem, tam chodím jen utrácet těžce vydělané money 
) pro mražené fazolkové lusky… Otevírám mrazící box a najednou koukám, vedle fazolek byly ještě jedny náramně zvláštní fazolky. Název na pytlíku byl anglický a zněl „Broad Beans“. Hmm, copak to asi je? Rázem jsem zapomněla na klasické lusky a fascinovaně prohlížela pytlík ze záhadnými zelenáči. Vzadu jsem se dočetla, že jde o bob obecný. Ty bláho, BOB! Tak to jsem nikdy nejedla… to jsem vlastně ani netušila, že se dá koupit.
No dopadlo to tak, že jsem do koše nehodila ani jedny řezané fazolky, zato jsem si vezla skoro 2 kila bobu obecného rozhodnutá ho zkusit. Jak to asi chutná? Jak se to vaří?
Doma jsem zjistila, že na to v podstatě neexistuje moc receptů. Údajně se jedná o plodinu, kterou si oblíbili ve Velké Británii (proto to asi prodávají v britském řetězci Tesco) a mnohem více ve Španělsku. Ve Španělsku se s tím ale moc neprděj, prostě čerstvý bob obecný osmahnou na pánvičce, oloupou, nakrájí k němu „salčíču“ a dlabou. No, klobásy já nejím a jen tak osmahnout jsem boba nechtěla… Takže jsem popustila uzdu fantazii a udělala si bob obecný po svém. A že se to povedlo náramně! Jen ta práce s tím loupáním… Oooo bobe, bobe, bobe, proč musíš mít ještě obal?! Proč už nemůžeš být rozbalenej?!
Bob obecný je v celku levnou záležitostí – jeden balíček vyšel v akci na necelých 30 kaček, proto jsem si jich dala do koše taky skoro 2 kila – když už, tak už. No nakonec jsem u loupání své hamižnosti litovala, ale na talíři jsem zas větší kupku bobu ocenila. Kdyby vás napadlo bob nechat ve slupce a nevyloupat ho, věřte, že si moc nepochutnáte a spíše se těmi jeho slupkami udávíte. Jooo, jsou fakt pevné.
Dalším zajímavým objevem byly těstovinky nazvané kritharaki, na které jsem náhodou narazila v Lidlu. Údajně jsou to typicky řecké těstoviny. Mají tvar připomínající rýži a k bobům se mi náramně líbily. Jooo, bob by třeba se špagetami určitě nechutnal tak dobře jako s kritharaki. Sice je oblíbenec v britské a španělské kuchyni, ale díky mně se dostal částečně i do kuchyně řecké a nakonec skončil na českém talíři a v mém českém žaludku.
Jestli jste v obchodě někdy zahlédli takovou obří bílou ředkev a nenapadalo vás, co z ní udělat, tak mám pro vás tip – udělejte z ní bílou omáčku, která bude s kritharaki těstovinami v barvě slunce a s úžasně zeleným bobem obecným nádherně ladit. Bílá ředkev ani bob obecný nemají výraznou chuť, proto doporučuji výslednou směs dochutit šťávou z citrónu. Také kefírové mléko mělo své opodstatnění – díky nakyslé chuti se krásně hodilo jako základ omáčky. Určitě nevynechávejte černuchu, parádně jídlo ovoní a doplní jemnou specifickou vůni bobu i bílé ředkve.
Ňamky, co tam nutně musí být (rozpis na 7 porcí):
- 1800 g mraženého bobu obecného (4 balení v Tesco)
- 1 l kefírového mléka
- 1 kg krůtích prsíček
- 3 lžíce černuchy
- 1 cibule
- voda
- kritharaki těstoviny (100 g/porce)
- sůl
- velká bílá ředkev (tak cca kilová)
- olej
- citron
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- velký hrnec
- tyčový mixér
- 2 střední hrnce
- nůž, vařečka, naběračka, prkénko
Každopádně tenhle poklad za 30 kaček z Tesca fakt doporučuju aspoň jednou za život zkusit. 
