Občas se mě zmocní velká chuť na něco hodně bezmasého a pak v téhle bezmasé linii jedu klidně dva týdny v kuse. Nejdýl jsem byla vegetariánem 3 týdny, ale pak mi to vždycky zhatí krůtí maso v akci, kterému nikdy neodolám. 😂 Ne, že bych teda prahla po tom, stát se vegetariánem, ale myslím si, že udělat si bezmasou pauzičku nikomu neublíží a jako milovník zvířat můžu aspoň svému černému svědomí občas říct: Teď kvůli tobě neumřela dva tejdny žádná krůta, ty krůtičko. 😂
Bezmasé období na mě opět vlezlo a tak jsem přemýšlela, jak uspokojit své chuťové pohárky a zároveň své tělo nevystavit hladomoru. Ona spousta vegetarián receptů je jaksi chudá na bílkoviny a já pak za hodinku po obědě kudy chodím kručím a nespokojeně hlady mručím. 😂
Nejlepším základem vegetariánských jídel jsou dle mého prostě obyčejné a velmi zdravé luštěniny. Pryč jsou doby, kdy se dala koupit jen obyč hnědá čočka, teď se v obchodě člověk nestačí divit – prodávají klasickou zemitě hnědou, krásně ohnivou červenou, sluníčkově žlutou, jarně zelenou i metalově černou. 😁 Joo, vařit z čočky je teď radost a jak jsem vám už jednou psala u jednoho receptíku – čočková jídla vás nevyjdou na moc peněz. Když je hluboko do kapsy a musí se šetřit, je čočkový jídelníček opravdovou záchranou. 😂
Tentokrát jsem si k ruce vzala svou oblíbenou červenou čočku, která má nejen krásnou barvu, ale také suprově nasládlou chuť. Navíc ji nemusíte ani namáčet (byť já to stejně dělávám a pak pečlivě proplachuji) a uvařená je za 5 až 10 minut. Jen si dejte pozor, jestli si kupujete červenou čočku celou nebo půlenou. Ta půlená není tak pěkná v jídle, protože se snadněji rozvaří a ztrácí červenou barvu – toť má zkušenost. Já dobírala zbytky čočky ze sklenice a zrovna to byla půlenka, ke které jsem přimíchala z dalšího balíčku celou a… a výsledkem bylo to, že celá byla krásně červená i po uvaření a půlenka mi vybledla. Na chuti se ovšem nic nezměnilo.
Kaufland mě tentokrát překvapil extra levnými lilky – jen za 24 Kč kilo?! Navíc byly opravdu krááásné, lesklé, pevné – žádné zvadláky, žádní zcvrkloušové. Nabagrovala jsem si hned 5 statných lilkochlapáků a s pýchou je šla zvážit. Ooo, lilky… lilky jsou tak krásná zelenina! Už od dětství se mi líbily – ta jejich krásná barva a lesklá slupka. Jednou jsem se je pokoušela u našich na kompostu dokonce vypěstovat a sklidila 3 kousky, ale moc mi nenarostly a v drsných českých podmínkách trošku zdrsněly. Jooo, jejich slupka byla pořádně pevná a málem jsem se pak jimi udusila. 😂 Potom jsem pochopila, proč je doporučováno pěstování ve skleníku – lilek má prostě rád teplíčko a jakmile ho necháte růst „v zimě“, tak se obrní slupkobrněním.
Sranda je, že ač dá obchod lilky sebelevnějc, nikdy u nich nenastane zákaznická mela. Dát rajčata za 24 kilo na jaře, tak se tam zákazníci pozabíjej, to jsem si teda jistá! Ale dát lilky za 24 kilo? Zákazníci jedou bez povšimnutí dál. Je mi to záhadou, že Češi těm lilkům nějak nepřišli na chuť. Většinou mi u přepravky s lilky dělají společnost jen zákazníci asijského nebo jiného exotického původu. Dokonce se mě loni i překvapená prodavačka ptala, když k ní dojel pytel mých nabagrovaných lilků po páse, co s tím proboha budu dělat? Nadšeně jsem jí hned dala tipy na to, co z lilků připravit. No poslouchala opravdu napjatě a já vyprávěla s obrovskou euforií. S takovou euforií, že jsem pak venku zjistila, že mě „milá“ prodavačka obrala o papírovou stravenku. A mně bylo divný, že zvyšovala průtok slov zrovna při placení a odváděla pozornost, co mohla. Vidíte? Láska k lilkům vás může připravit i o stravenku a lilky v akci se vám nakonec parádně prodraží. Jestli se vás bude někdy nějaká prodavačka ptát s až příliš velkým zájmem na lilky, nenechte se ošálit jako já. 😂
Letos jsem se ošálit prodavačkou nenechala a hlavně to nešlo – už jsem si polepšila na kartu stravenkovou a obrat mě o prachy je tak daleko složitější. Ke kupě lilků v košíku jsem přihodila červenou čočku, plato vajec, hafo jiné zeleniny a půlkilové balení mého milovaného cottage sýru a frčela k pokladně. Jooo, tyhle lilky… ty budou úúúplně plné červené čočky se sýrem a když se mi to povede, tak je ozdobí i pečené vaječné oko. A ono se to povedlo, očko bylo a lilky byly fantastický. Přidávám receptík, který zvládne naprosto každý – takže až příště zahlídnete v obchodě bednu s lilky, tak se těmhle fialovým krasavcům nevyhýbejte, naložte si jich taky galón do koše jako já a pak je doma pěkně naplňte a upečte. Hmmm, jsou tak báječné!
Ňamky, co tam nutně musí být (rozpis na 7 porcí):
- 5 větších lilků
- 700 g červené čočky
- 500 g cottage sýru
- 7 vajec
- sůl
- 4 lžičky garam masala koření
- zelenina a klíčky (microgreens)
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- velký plech a druhý jako poklop
- menší hrnec
- lžíce, mísa, nůž
- prkénko
