A je to tu zase – zase vaření z potraviny, která když se vařila ve školní jídelně, tak se strávníkům a strávnicím klepaly příbory na tácu strachy při čekání na svůj porcopříděl. 😂 Jo jo, dneska vás se mnou čekají pořádné kapustičkohody a doufám, že nezůstanete jen u tohohle článkoreceptu a půjdete ty mršky kulaté také zkusit zkrotit a připravit jinak než jako rozvařenou kejdičku, kterou jsme vídali na těch školních talířích.
Kapustičky jsou děsně roztomilý druh zeleniny. Vždycky, když je v obchodě vidím, nutí mě se aspoň pousmát. Vypadají jako skákací hopíky, jen škoda, že se od země neumí tak pěkně odrazit a skočit zase do ruky zpátky. Také jste v dětství propadli kouzlu hopíků jako já? No vidíte, už se tu usmívám nejen nad kapustičkami, ale i při vzpomínce, jak jsme si s bráchou pinkali hopíkama a dělali hopíkové bitvy, které vždy končily hopíkem za skříní a strašným strachem kolem jejich vytahování… páč… jejich vytahování znamenalo odtáhnout skříň a odtáhnutí skříně znamenalo setkání s minimálně jedním pavoukem. 😅
Že vám skočí kapustičky za skříň, tak toho se bát naštěstí nemusíte. Leda… ledaže byste je tam hodili sami. Třeba při domácí bitce, kdy nakonec vzduchem létají nejen kapustičky. 😁 Skočit by vám měly ale raději do hrnce, tam je jejich místo. A pak z hrnce rovnou na talíř a do bříška. 😊 Jenom to s jejich vařením v hrnci nesmíte moc přehnat. Jak se to přežene, tak kapustičky změní barvu z krásně zelené na prapodivnou žlutozelenou a už tak ladně vyskakovat na talíř nebudou, protože dlouhým vařením měknou a kejdovatí.
Před časem jsem v jednom dámském internetovém magazínu četla samou chválu na to, přidat při vaření zeleniny do vody lžičku jedlé sody s tím, že soda zabrání změně barvy vařených plodů. No, tak jsem se rozhodla tuhle radu zkusit! Dala jsem pěkně vařit vodu, přidala lžičku sody, do vroucí vody přisypala kapustičky a… fakt to fungovalo! Kapustičky zůstaly nádherně zeleňoučké. Takže za mě mohu tenhle fígl stopro doporučit, konečně v magazínu nekecali!
Víte, že kapustičky jsou zelenina, která odolá i mrazivým teplotám? Když si růžičkovou kapustu necháte na záhonku a na podzim ji nesklidíte, budete si moct pro růžičky běhat na záhonek i v prosinci. Jooo, kam se na kapustu hrabou jiné druhy zeleniny, které nezvládnou pokles teploty ani o pár stupňů. To znamená, že si kapustičky zachovají dost živin, i když je zamrazíte. Já jsem pro vaření tentokrát volila také kapustičky mražené, které jsou navíc mnohdy i cenově výhodnější než ty čerstvé a… vypadají mnohem lépe. Nemají zažloutlé lístky, nepotřebují dál začisťovat… prostě jsou úplně totál nejvíc připravené k vaření.
Přemýšlela jsem, co z kapustiček spáchat a jelikož jsem hrozně moc omáčková (tj. na omáčky), tak jsem se rozhodla jít touhle cestou. Popravdě, omáčku z kapustiček jsem nikdy nejedla, byl to prostě spontánní nápad a musím říct, že mi moc šmakovala. Však také zkuste, pokud nepatříte do Klubu zapřisáhlých proklínačů kapustiček. 😄
Ňamky, co tam nutně musí být (rozpis na 7 porcí):
- 1,5 kg kapustiček
- 1,25 kg vepřové pečeně
- 100 g zeleného hrachu (den předem namočený)
- 1 cibule
- voda
- kuskus (100 g/porce)
- sůl
- několik snítek máty
- jedlá soda
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- velký hrnec
- pekáč
- tyčový mixér
- střední hrnec
- menší hrnec
- nůž, vařečka, naběračka, prkénko
Někdo s oblibou vrací maso do omáčky, já to ale nedělám. Rozděluju maso zvlášť na talíře stejně jako přílohu a polévám omáčkou. Anebo nejdřív omáčku a pak až maso – pokud nechcete mít maso schované pod omáčkou – na pohled to vypadá lépe, na chuti to nic nemění.
Až budete servírovat na talíře, nezapomeňte přihodit i několik celých uvařených kapustiček, které jste si nechali prve po vaření bokem.
Přiznám se vám… jelikož jsem omáčková, tak jsem si pak nabrala pořádnej kotel omáčky, žádný takový to „jen tak něco trošku krapet líznout na talíř“ se nekonalo 😂 Akorát fotit se to nedalo, páč omáčka utopila všechno všecičko.