Koupila jsem velké balení těch nejlepších prémiových granulí pro morče a s nadšením si ho donesla domů. Hmm, super! Tak velký pytel mi vydrží na dlouho a já nebudu muset myslet na to, že zase musím jít dokupovat další… Mnula jsem nad svým chytrým rozhodnutím ruce, však bylo větší balení i cenově výhodnější! Jupí!
Pravdou je ale fakt, že velké balení nespotřebujete tak rychle – což se zprvu zdálo jako nesporná výhoda, jenže teď si chci za tohle gastro morčecí balení za 9 stovek omlátit hlavu o stůl…
To si tak večer krmíte své milované zvíře a najednou zjistíte, že ty granule z misky utíkají. Zbystřila jsem a strčila do misky skoro nos, abych si mohla do detailu prohlédnout její obsah. Čekalo mne nemilé překvapení: BROUCIIIII!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
„Brouci“ by se mohl bezesporu jmenovat nový béčkový nízkorozpočtový horor, pro jehož natočení bych mohla dodat materiály 😂 Takový přemnožený brouk, to je teda dílo, to vám povím! Ačkoli jsem ho do onoho okamžiku s miskou u nosu v pokoji vůbec neregistrovala, pak už jsem ho viděla úplně všude a straší mě dokonce i ve snech. Šest nožiček, tělo jako váleček a absolutní odolnost vůči zabití. Můžete ho bít pantoflem a ten broučí zmetek si dál vesele leze. To si spíš rozbijete pantoflíček, než zabijete brouka… 😂 On je snad opancéřovaný!
Zdroj brouků byl odhalen hned záhy – ano, ano, ano, namnožili se v tom velkém pytli s granulemi pro morče, nad kterým jsem si prve mnula ruce a teď si málem urvala hlavu. Domů jsem si s ním zavlekla nemilou broučí návštěvu, díky které tu sedím na židli pomalu jako na trní a s hrůzou v očích pozoruju podlahu, jestli nějaký pancéřák zase nevyběhne. 😂
Fotku toho zmetka jsem vám nepořídila, přece vás nebudu děsit, stačí, že z něj mám na mále jááá 😂
Už večer v den tohoto „úžasného objevu“ jsem dostala záchvat hysterie atakovaný panikou. 😂 Zlatí pavouci! Co bych za ně dala! Pancéřák je mnohem vyšší level než cokoli, co mě zatím z hmyzí říše potkalo – kam se na něj hrabou mouční moli! Pytel s granulemi jsem bez milosti narvala do kontejneru i s krabicí, ve které stál. Spolu s ním zařval i sušený chléb pro morče a po pokoji mám ve 4 rozích rozmístěný zbytek dobrot pro morče a slunečnici pro ptáčky, které byly v oddělené skříňce, ale ve které nemám důvěru. Můj volný čas tak trávím upínáním pohledu na pytlík slunečnice – jestli se ten hajzlík náhodou také nerozpohybuje.
Brouk pancéřák (prosím pěkně, název jsem si vymyslela, když jsem ještě nevěděla, co to je za granuložíznivou bestii 😂) je pořádný zákeřňák. Vypozorovala jsem, že jakmile ucítí jen jemný záchvěv, tak stáhne nožičky a hraje mrtvého (odtud asi „hrát mrtvého brouka“). Pravdou je, že za 4 vteřiny už zase vesele utíká. Zneškodnit ho je také dost složité, proces zabíjení tu popisovat nebudu, ale věřte, že je zapotřebí použít značné síly. Vyhozením všeho napadeného jsem ho připravila o domov a o stravu, nevěřím však, že všichni jedinci jsou z domu pryč. Horor stále pokračuje a mne čekají odhadem tak další 2 týdny bedlivého pozorování podlahy. Horor by totiž mohl vygradovat zjištěním, že brouk objevil covid zásoby v kuchyni a sežral mi vše, co mám připravené pro případ, až mne natvrdo zavřou do karantény 😂😂😂
Protože jsem holka zvídavá, sedla jsem si ke Googlu a začala vyhledávat škůdce. Který zmetek to jen může být? No řeknu vám, těch potvor, co si můžete domů nechtěně přinýst je teda požehnaně! Jeden krasavec větší než druhý 😂 A dočtete se o nich samé „radostné“ zprávy. Třeba že jedna samička naklade na jeden zátah 300 vajíček… a že dospělák žije až 3 roky! A někteří při nedostatku žrádla sežerou i knížky! (Jestli mi hlodnou do knížek, tak si jejich smrt opravdu náležitě vychutnám, grrrr! 😂) To se jim to množí panečku! Nic proti jakýmkoliv broukům, mají právo žít, ale… ale ať si žijí pěkně v přírodě a nezpůsobují mi psychické újmy v bytě. 😀 Nakonec jsem zjistila, že ten nevítaný host v bytě je potemník skladištní. A že sežere i čokoládu a květinovou vazbu… Mamma mia! 😦
Rozhodla jsem se, že mi moje covidové zásoby kromě mě nikdo nesežere a dala se tedy do boje. Vyhozením všech napadených granulí a usušeného chleba i schovaných suchých plodů na aranžmá to začalo a vymýváním všeho savovou vodou to pokračovalo. Kontrola každého balíčku luštěnin, obilovin i těstovin, odtahání nábytku v kuchyni s pečlivé vymetení všeho zapadaného… Jooo mákla jsem si pořádně. V kuchyni jsem objevila dva pancéřáky na zemi, až se mi z toho objevu orosilo strachy čelo. V zásobách ve skříňce však nebyli. Zatím. Jímá mě hrůza, že za týden půjdu k popelnici s celou spíží. 😂
Co z toho plyne na závěr? Vážení, nehromaďte. Fakt nic nehromaďte. Protože kdo hromadí, toho akorát souží strach, že o svou hromádku přijde a co si budeme povídat, ono to tak ve světě a v životě chodí, že o ni opravdu nakonec přijde… To platí nejen o granulích a covidových zásobách.