Játra byla ve školní jídelně jídlem s oblibou na úrovni hrachové kaše nebo čočky na kyselo – zaplněné talíře se s nimi vracely zase zpátky do okýnek a kuchařky lamentovaly nad tím, co jsme to za parchanty, když skoro nedotčené jídlo vracíme. Nutno dodat, že to se týkalo předně lidí kolem mě, Míša byla vždycky žrout a jen tak nedojedené jídlo nenechala. A tak mi játra nikdy nevadila a nikdy se mi ani neznechutila.
Pamatuji si, jak jsem je jednou měla s sebou, už coby dospělá, v obědové krabičce v práci. Co máš k obědu? Zeptala se mě tehdy moje kolegyně a když jsem upřímně odpověděla, místností se vznášelo jedno fuj za druhým. Nijak mě to neovlivnilo a co jsem si navařila, to jsem si také snědla. Byla jsem ale bohatší o zkušenost, že přiznat játrový oběd rovná se vyslechnout si fujování ze všech stran.
V některých článcích se dozvíte, jak jsou játra strašně moc bohatá na bílkoviny a cenné vitamíny. Proč jim to ale nehraje do karet v oblíbenosti? Protože jsou to zkrátka vnitřnosti a mnoho lidí k nim má odpor už jen z tohoto důvodu. I cenově jsou ohodnocena na kilo mnohem níž než jiné maso. Zarážející je ovšem fakt, že játra vadí lidem, co běžně konzumují prsa, stehna, plecka… Však je to vše z jednoho zvířete a když už byl obětován jeho život pro to, abychom se my lidé nasytili, nemá být s úctou přijato všechno bez hodnocení, co je lepší a co je horší? Stále se nemohu zbavit těchto myšlenek a naskakují mi při každém játrovaření. 😌
Pryč od zamyšlení se nad neoblibou a oblibou jatýrek, zpět k tomu, co Míša kuchtila. V mrazáku na mě smutně koukal balíček mražené zeleniny a tak jsem ho využila právě do tohohle mateřídouškou vonícího receptu. Kdo miluje bylinky stejně jako já, tomu ho doporučuji vyzkoušet. A nebojte, je to tak jednoduché a rychlé na přípravu, že to zvládne naprosto každý. Tak šup na to!
Ňamky, co tam nutně musí být (rozpis na 7 porcí):
- 1 kg jatýrek
- 1 kg zeleniny (já použila směs zelených lusků s kukuřicí, baby mrkvičkou a hráškem)
- 1 větší paní cibule
- 7 snítek sušené ctihodné mateřídoušky – lístečky i kvítka
- mořská sůl na ochucení
- voda na podlití
- 700 g amarantu
Bez těchhle pomocníčků se neobejdete:
- větší pekáč
- hrnec
- nůž
- prkénko
Jatýrka je potřeba očistit a pokrájet na drobnější kousky. Najemno pokrájejte také cibulku. Do velkého pekáčku dejte jatýrka, přidejte cibuli a zeleninu. Osolte dle chuti, ale nepřehánějte to – přemíra soli škodí a zbytečně přebíjí chuť vložených ingrediencí 😊. Nyní do pekáčku nadrobte několik snítek usušené mateřídoušky. Hmmm, ta voní! Víte co? Klidně dejte i více než uvedených 7, mateřídouška je příbuzná s v kuchyni hojně používaným tymiánem a krásně pokrm provoní. Vše důkladně promíchejte, aby se směs v pekáčku spojila a podlijte vodou. Zaklapněte poklicí pekáčku a šup s tím do trouby.
Já mám litinový pekáč a dělám to tak, že v případě pečení masa zapnu večer troubu naplno na necelou hodinku, vypnu a nechám přes noc „dodělat“. Druhý den je pokrm ještě stále krásně teplý, ale tohle záleží na kvalitě litinového pekáče. Kdo bude péct v klasice – sklo, nerez, pekla bych určitě hodinku.
Jako přílohu doporučuji vyzkoušet amarantovou kaši. Samozřejmě, šla by i rýže, ale proč nezkusit něco méně obvyklého? Amarant jsem objevila v DM ve výprodeji za směšnou cenu a navíc v BIO kvalitě, takže jsem neváhala a hned kupovala. Já jsem věčný „namačeč všeho předem“, takže jsem si už večer amarant namočila do vody a druhý den ho lehce propláchla a uvařila dle návodu, tj. cca 35 minut – zkrátka dokud se nerozvoněl a neměl příjemnou kašovitou konzistenci. Pozor pozor, amarant rád vodu vybumbává, tak ho jí zalijte pořádně.
Kdo chce ještě mateřídouškovitější oběd, doporučuji vložit snítku mateřídoušky do vody k amarantu při vaření. Amarant tak získá něžnou vůni této legendární bylinky. Mé nejoblíbenější bylinky vůbec.
Uvařeno a upečeno? Výborně, stačí naservírovat na talíře a vychutnávat. Kdo máte, určitě pokrm doplňte naklíčenou řeřichou nebo jinou zeleností plnou vitamínů. Já zrovna měla klíčky teprve malinkaté a tak jsem je k mateřídouškovým jatýrkům nenaservírovala. Stále máte málo mateřídoušky? Po zdravém a dobrém obědě bodne i mateřídouškový čaj, tahle bylinka má úžasné uvolňující schopnosti a dokáže zahnat chmury, které nás trápí a do hlavy vnést dobré a inspirativní myšlenky – proto se mateřídoušce rozhodně nebraňte.
Nevýhodou pečení je, že fazolkové lusky ztratí svou krásnou zelenost. Někdo si potrpí na to, aby byly spíše křupavější a preferuje kratší dobu přípravy nejlépe vařením na páře. Já je ale miluju v měkčí podobě 😊
Ještě chomáček čerstvě naklíčené řeřichy a bylo by to ideální. Ale moje byla ještě moc malinkatá. Pro ozdobu jsem použila aspoň lněné semínko, které svou přírodní barvičkou ladí s jemně béžovým amarantem. Amarantu se mimo jiné přezdívá vegetariánský kaviár a… jeho konzistence kaviár v ústech opravdu připomíná. Nečekejte žádný měkký kuskus, amarantové mikrokuličky si zachovávají svou lehkou křupavost i po uvaření. 💛
