Psal se pátek, ten poslední před Štědrým dnem, spala jsem si pěkně v postýlce, když tu náhle mi pípla zpráva. Rozespale jsem zamžourala na displej a tam jen: Čus, v sobotu přijedu.
Ta zpráva mě fakt pobavila. 😀 Takhle se ohlašují návštěvy! Žádné mohla bych… máš čas a blá blá blá. Prostě přijedu a basta fidli!
V mozku jsem honem zrekapitulovala stav spíže s rozhodnutím, že opravdu na žádný nákup kvůli pohoštění už nepůjdu. Kouzlit se zkrátka bude muset z toho, co mám! Hmm, balík červené čočky, 3 zbylé mrkve, koření, pár vajíček, zlaté lněné semínko… jo, z toho něco vznikne. Vznikly z toho čočkové muffiny vonící po garam masale, ale lidi… vůbec to nebylo špatný, jen se k nim musela přijídat zeleninka, aby lépe klouzaly do krku. 😅
Kamarádka dorazila v sobotu, jak psala. Já tu holku fakt zbožňuju, 30letá koza, ale člověk se s ní nařehtá, že nemůže 3 dny mluvit. Dostala jsem nápad zajít do Toulcova dvora, kde mělo být otevřeno a kam se mohly nosit dárečky pro místní zvířátka. Toulcův dvůr je taková hezká sedlácká usedlost tady mezi pražskými paneláky a mají tam koníky, husy, ovce, kozy, prasata… prostě všechna hospodářská zvířata, která nemají pražské děti možnost běžně vidět. Vstup je volný a kochat se zvířátky můžete od otevření statku až do zavíračky.
Stavily jsme se s B. v místní Normě a nakoupily pytlíky piškotů a ptačí krmení, abychom nepřišly do TD s prázdnou. Nic jiného bohužel na prodejně neměli, tak doufám, že jsme potěšily na Vánoce aspoň toulcovské slepice 😂
Na nádvoříčku statku byl nazdobený stromeček, jesličky s Ježíškem, velký dřevěný koník a beránek a koš na dary zvířatům. S B. jsme se tam parádně vyblbly. Já jsem rajtovala na dřevěném beranovi, B. rajtovala na dřevěném oři a pak jsme si hrály na Marie a konejšily Ježíška, kterého zpodobňovala retro mrkací miminko-panenka.
A pozor, teď se dostávám k tomu nejúžasnějšímu z celého dne. Šly jsme se mrknout na zvířátka, když tu najednou před námi cedule vábící do otevřeného tamějšího obchůdku. Bez váhání jsme vstoupily na další dvorek a nestačily koukat. Tolik nádherných vánočních věcí na jednom místě! V Praze! V době korony, kdy padly i všechny vánoční trhy! Byly jsme jako v pohádce. Mně se z toho nadšením samozřejmě totálně zamlžily brýle a milá paní prodávající mi velkoryse dovolila pohybovat se tam bez roušky, abych se zase odmlžila a něco vůbec viděla.
Dosud jsme se pohybovaly jen na dvorečku, ale neuniklo nám, že jsou tam ještě dveře, které zvou ke vstupu… a tak jsme vstoupily a byly rázem v magickém obchůdku, který byl tak maličkatý a táááák plný krásných vánočních milůstek, drobnůstek, dárečků, potěšeníček, že nám až oči přecházely! B. si všimla krásného keramického Betlémku a skončilo to tak, že jsme odcházely každá se svým vlastním. Prý je vyrábí ručně nějaká šikovná paní, ale já hloupá se zapomněla zeptat na jméno té zručné dámy. 😟 Betlémek jsem darovala následně mamce jako dárek a radost měla velikou – tak se jí líbil, že jí vhrkly až slzy do očí.
Den utekl jako voda a přišlo loučení. B. jsem od té doby neviděla, ale vím, že i jí Ježíšek přinesl spoustu dárečků. Budeme muset návštěvu zopakovat a tentokrát třeba u ní, aby se mi mohla pochlubit zase svými dárky.
A co vy? Vy kontaktujte někoho, koho máte rádi, a zajděte se společně mrknout do Toulcova dvora. Vzít s sebou můžete třeba pytlík mrkve a nechat ho u Informací jako dáreček zvířátkům. Když člověk koná něco hezkého a je v milém prostředí a navíc s fajn osobou, je zaručen dobrý vnitřní pocit, příjemný zážitek a dobrá nálada. A hlavně, budete na ten den rádi vzpomínat stejně jako já na ten předvánoční s B. 💗